Summit EU v prosinci potvrdil možnost posunu rozhovorů mezi EU a Británií do druhé fáze, tedy k budoucím vztahům a zhruba dvouletému přechodnému období, které si přeje Londýn. Unijní vyjednavač Michel Barnier k jednání o tomto přechodném období potřebuje dodatečný mandát a směrnice, kterou tento týden probírali diplomaté je pro něj podkladem. Dokument, který má ČTK k dispozici, ukazuje, že státy zaujaly vůči britské straně poměrně tvrdý postoj.

Právě možnost kontrolovat pohyb na britských hranicích byl jedním z klíčových požadavků těch, kdo v referendu v roce 2016 rozhodli o odchodu Británie z bloku. Návrh nové vyjednávací směrnice ale předpokládá, že nová pravidla ochrany práv občanů EU v Británii po brexitu, na jejichž rámcové podobě se už vyjednavači dohodli, by platila až po konci přechodného období. V této souvislosti bývá uváděn konec roku 2020.

Do té doby by mělo na britských ostrovech plně platit evropské právo, ačkoliv Británie už - jako země mimo EU - nebude mít možnost účastnit se jednání v unii o jeho novelách a změnách. Směrnice také upozorňují, že dál trvá princip nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU a britská strana si nemůže vybírat "třešničky na dortu".

"Nečlen EU, který nemá stejné závazky jako členská země, nemůže mít stejná práva a těšit se stejným výhodám, jakým se těší člen," uvádí návrh dodatečné směrnice pro Barniera.

Evropské země dávají zároveň najevo, že s Brity chtějí už v době přechodného období ustavit těsné partnerství v oblastech jako je bezpečnost, obrana a zahraniční politika. Státy také uvádějí, že budou vývoj jednání dál pečlivě sledovat a jsou připraveny směrnice pro evropského vyjednavače v případě potřeby dál upravovat.