Strany na dnešním jednání zastupovali jejich vrcholní představitelé - trojice předsedů Merkelová (CDU), Horst Seehofer (CSU), Martin Schulz (SPD) a trojice vedoucích činitelů poslaneckých klubů. Ve společném prohlášení politici uvedli, že diskuze byla "otevřená a plná důvěry". Příliš bližších podrobností o schůzce zatím není známo.

Zatímco CDU/CSU jasně preferuje pokračování dosavadní velké koalice, sociální demokraté zvažují i další možnosti. Jednou z nich je například podpora menšinové vlády CDU/CSU, další variantou pak volnější koaliční spolupráce, při níž by v některých otázkách mohly strany postupovat podle svého. Merkelová a její strana tyto alternativy ale nepovažují za dostatečně stabilní.

SPD se původně rozhovorů o kabinetu vůbec účastnit nechtěla, po krachu koaličního vyjednávání mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými ale svůj postoj změnila. Přesto je mezi řadou sociálních demokratů odpor k pokračování velké koalice dobře patrný. Straníci proto budou rozhodovat o všech zásadních krocích během rokování.

Pokud skutečně v lednu odstartují sondovací rozhovory, budou obě uskupení muset vyřešit řadu sporných bodů, například v oblastech zdravotní, důchodové nebo migrační politiky. Očekává se proto, že sondovací rozhovory budou trvat nejméně několik týdnů. Když budou úspěšné, naváže na ně jednání o konkrétní podobě koaliční smlouvy. Nová vláda podle pozorovatelů zřejmě nevznikne dříve než v březnu. V dějinách spolkové republiky ještě sestavení nového kabinetu nikdy tak dlouho netrvalo.

Současné komplikace jsou mimo jiné důsledkem výrazných změn, kterých v zářijových volbách doznal Spolkový sněm. Poprvé v něm zasedla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a vrátili se do něj svobodní demokraté. CDU/CSU a SPD naproti tomu výrazně oslabily a dosáhly historicky špatných výsledků. Sociální demokraté se i proto obávají, že by je působení v další velké koalici znovu připravilo o voliče, a naopak posílilo okrajové strany.

Velká koalice bývala ve spolkové republice dlouhá desetiletí naprostou výjimkou. Od roku 1949 do roku 2005 taková vláda na celoněmecké úrovni vznikla jen jedna. Od roku 2005, kdy se kancléřkou stala Merkelová, zažilo ale Německo velkou koalici ve dvou volebních obdobích ze tří.