Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval dnes v Nankingu k minutě ticha na památku obětí, sám ale projev nepřednesl. Podle agentury Nová Čína se později sešel s přeživšími masakru.

Předseda Čínského lidového politického poradního shromáždění Jü Čeng-šeng apeloval, aby se Japonsko a Čína z historie poučily a podporovaly přátelské vztahy, aby se z nich mohly těšit budoucí generace.

Peking v minulosti opakovaně kritizoval Tokio, že odmítá přiznat krutosti páchané vojáky japonského impéria na čínském území v letech 1931 až 1945. Když japonské jednotky napadly 13. prosince 1937 Nanking, japonští vojáci hromadně popravovali zajaté čínské vojáky, vraždili civilisty a znásilňovali ženy. Zavládlo rabování a žhářství; japonská armáda zničila ohněm třetinu města a tři čtvrtiny všech obchodů.

Celkové odhady počtu obětí se rozcházejí: na válečném tribunálu v Tokiu se mluvilo o 155.000 obětech, Čína tvrdí, že celkový počet obětí byl 300.000. Japonští nacionalisté ovšem namítají, že počet obyvatel Nankingu byl tehdy příliš nízký na to, aby mohla být zmíněná čísla pravdivá.

Někteří japonští pravicoví politici, včetně premiéra Šinzóa Abeho, nankingský masakr zlehčují, další ho zcela popírají, uvedla AP. Letos v lednu vyvolal vlnu rozhořčení japonský hotelový řetězec, když začal šířit knihu sepsanou jeho vlastníkem, v níž je nankingský masakr označován za imaginární událost, kterou si vymyslela Čína, aby mohla Japonsko obviňovat. Kniha rovněž zpochybňuje, že japonští vojáci za války nutili ženy z Koreje, Číny a dalších asijských zemí k prostituci.

Loni zase Japonsko odmítalo poslat Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) finanční příspěvek v reakci na to, že do registru Paměť světa UNESCO byly zapsány dokumenty vztahující se k nankingskému masakru. Nakonec Tokio zaplatilo.

Vztahy mezi Čínou a Japonskem v současné době komplikují teritoriální spory o ostrůvky ve Východočínském moři. Peking rovněž hledí s nelibostí na plány japonského premiéra Abeho změnit pacifistickou ústavu země, která zakazuje Japonsku používat armádu při řešení konfliktů s výjimkou obrany země.

V posledních měsících se ale čínsko-japonské vztahy zlepšují a na listopadovém summitu ve Vietnamu si čínský prezident a japonský premiér s úsměvy potřásali rukama před kamerami a slibovali "nový začátek".