Evropská unie uvalila na Moskvu v roce 2014 sankce, které cílí na konkrétní hospodářské sektory - ztížila například dostupnost některých firem k mezinárodním financím nebo zakázala export určitých zařízení na těžbu ropy. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Proto budou o situaci své kolegy ve čtvrtek u večeře informovat německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Diplomaté nepředpokládají, že by se ve čtvrtek mezi premiéry a prezidenty osmadvacítky o věci nějak výrazněji diskutovalo. Bez prodloužení by sankce nyní skončily na konci ledna 2018. Moskva na postup unie reagovala vlastním protiopatřením, kterým zakázala například dovoz mnohých evropských potravinářských výrobků.

Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazen majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.