Policie má z pokynu vyšetřujícího soudce prověřit, zda existovala původní dohoda ohledně plánu na odtržení autonomní oblasti Katalánsko od Španělska mezi politickými stranami Republikánská levice Katalánska (ERC) a Demokratická evropská strana Katalánska (PDeCAT), organizacemi Katalánské národní shromáždění (ANC) a Ómnium a Sdružením obcí za nezávislost (AMI).
Mezi obviněné by se tak mohla posléze dostat například generální tajemnice ERC Marta Roviraová, o níž se v posledních dnech spekulovalo jako o možné příští katalánské premiérce. Strana ERC má totiž zatím největší šance na vítězství v regionálních volbách 21. prosince a předseda strany Oriol Junqueras je už přes pět týdnů ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury. Podle posledních průzkumů ale zatím není jasné, zda separatistické strany získají ve volbách většinu v katalánském parlamentu.
Trestní stíhání by se tak mohlo rozšířit i na další členy strany PDeCat, v jejímž čele stojí katalánský expremiér Artur Mas, či na funkcionáře organizací ANC a Ómnium, jejichž dva šéfové jsou ve vazbě už od poloviny října kvůli zorganizování demonstrace v Barceloně.
Žádost Llareny o vyšetřování se týká i sdružení AMI, které se dostalo na přední stránky novin minulý měsíc, kdy zorganizovalo cestu dvou stovek katalánských starostů do Bruselu. Jeli tam podpořit Madridem sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a čtyři exministry katalánské vlády, které Madrid koncem října sesadil a obvinil ze vzpoury. Pětice se zatím vězení vyhnula, ve vazbě ale skončilo osm exministrů, kteří se začátkem listopadu dostavili k soudu v Madridu. Šest z nich bylo minulý týden propuštěno na kauci.
Podle zdrojů ze španělské justice, na něž se odvolává španělský deník El País, není rozšíření vyšetřování ničím překvapujícím. Soudce Llarena totiž převzal kauzu katalánských exministrů koncem listopadu ke svému případu bývalých členů vedení katalánského parlamentu na svou žádost, protože kauzy spolu souvisejí. Už tehdy se spekulovalo, že vyšetřování může rozšířit na další okruh lidí.
Všechny tyto kauzy se točí kolem referenda o nezávislosti z 1. října, uspořádaného katalánskou vládou, a kolem rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament 27. října. Referendum o nezávislosti autonomní oblasti i vyhlášení nezávislosti odporuje podle vlády v Madridu španělské ústavě.