Saúdská Arábie a Írán jsou dlouhodobí regionální soupeři na Blízkém východě; jejich vztahy se v poslední době vyostřily kvůli odlišným postojům k Jemenu, Libanonu i Sýrii.

Princ Salmán v rozhovoru řekl, že údajnému rozpínání Íránu za vedení Chameneího je třeba se postavit. "Z událostí v Evropě jsme se poučili, že politika appeasementu není účinná. Nechceme, aby ten nový Hitler v Íránu zopakoval na Blízkém východě to, co se dělo v Evropě," prohlásil korunní princ.

"Nikdo na světě a v mezinárodním společenství ho (prince Salmána) kvůli jeho nevyspělým a neuváženým komentářům a chování nebere vážně... Když už se rozhodl jít ve šlépějích známých diktátorů v regionu... měl by se zamyslet i nad tím, jaký je čekal osud," reagoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí.

K napětí mezi Teheránem a Rijádem přispěly i události kolem Libanonu. Jeho premiér Saad Harírí z Rijádu začátkem listopadu rezignoval kvůli rostoucímu vlivu Íránu a šíitského Hizballáhu v celém regionu. Za libanonským Hizballáhem stojí Írán a oba jsou spojenci syrského režimu, zatímco Saúdská Arábie stojí na straně syrské opozice. Do bojů v Jemenu se Saúdská Arábie zapojila v roce 2015 kvůli tomu, aby podle svých slov zastavila vliv Íránu na tamní šíitskou opozici. V Libanonu zjevně podporuje Harírího, který svou demisi po návratu do Libanonu tento týden pozdržel.

Princ v rozhovoru řekl, že konflikt v Jemenu se vyvíjí dobře, protože tamní vláda a její spojenci ovládají už 85 procent území. Hlavní město Saná ale stále drží povstalci.

Muhammad bin Salmán už v květnu prohlásil, že jeho země zajistí, aby se příští střet s Íránem odehrál na íránském území. Chameneí označil Saúdskou Arábii za vykotlaný strom a íránští představitelé Rijád obvinili ze šíření terorismu.