"Skupina specialistů odletěla letounem An-124," uvedlo ruské ministerstvo obrany s tím, že součástí týmu je i velitel a operátoři dálkově řízeného bezposádkového podvodního stroje Pantera Pljus, potápěči specializovaní na práci ve velkých hloubkách a také jejich lékař. Velitelem týmu je náčelník výzkumného střediska pro záchranné podvodní technologie, kapitán Sergej Bašmakov.

Robot Pantera Pljus je s to pracovat ve hloubce do 1000 metrů a je vybaven dvěma mechanickýma rukama, kterými může například obsluhovat pilu, schopnou prořezávat konstrukce o tloušťce až 90 milimetrů, uvedla ruská televize před třemi lety, kdy byl záchranářský prostředek zařazen do výzbroje Baltské flotily. Celé zařízení, podstatně rozšiřující možnosti vojenských záchranářů, se vejde do tří kontejnerů, a tak je snadné je přepravit do každého místa Země.

Do pátrání po ztracené ponorce se již zapojila ruská oceánografická loď, vybavená dvěma sondami, které se dokážou ponořit až do hloubky šesti tisíc metrů

Ruskou pomoc nabídl prezident Vladimir Putin svému argentinskému protějšku při středečním telefonickém rozhovoru.

Do pátrání po ztracené ponorce se 44 lidmi na palubě se už zapojily tisíce lidí z více než desítky zemí, zatím však neúspěšně. Šance na přežití 44 členů posádky jsou už velmi malé, neboť podle expertů vzduch v této ponorce vydrží od posledního ponoření maximálně na deset dní. Ponorka při posledním kontaktu hlásila technickou poruchu, zřejmě problém s bateriemi.

Sám Putin zažil v počátcích svého působení v čele státu zkázu jaderné ponorky Kursk, která se potopila během manévrů v Barentsově moři i se 118 lidmi na palubě. Až po čtyřech dnech požádal Putin o pomoc Británii a Norsko.