Hlasovat letos přišlo přes pět milionů voličů, přesně 5,091.065 z celkového počtu 8,374.501 voličů zapsaných v seznamu. Z krajů byla tradičně nejvyšší volební účast v Praze (67,13 procenta), nejnižší v Karlovarském kraji (52,11 procenta). Obdobné to bylo také v minulých volbách.

Nejnižší volební účast měla z obcí opět Vřesová na Sokolovsku - kde letos z 334 voličů přišlo hlasovat jen 74, tedy 22,16 procenta (před čtyřmi lety 19,63 procenta). Naopak stoprocentní účast měli tentokrát v Čilé na Rokycansku, kde volilo 17 lidí.

Největší pokles účasti zaznamenaly Kyje na Jičínsku, kde letos přišlo 61,22 procenta voličů, zatímco před čtyřmi lety jich bylo 97,92 procenta. V seznamu voličů bylo letos v této obci 49 lidí, hlas odevzdalo 30. Účast vyšší než 90 procent letos zaznamenalo 12 obcí, mezi nimi třeba i šumavská Modrava (90,3 procenta).

V porovnání s předchozími sněmovními volbami výrazně ubylo propadlých hlasů, tedy hlasů pro 22 stran, které se do Sněmovny nedostaly. Volilo je dohromady pouze 6,25 procenta hlasujících. V minulých volbách před čtyřmi lety neúspěšné strany dostaly celkem 12,58 procenta hlasů, ve volbách o tři roky dříve 18,8 procenta hlasů.

Největší zájem o hlasování ve sněmovních volbách měli Češi v roce 1996, tedy při prvním rozhodování o složení dolní komory Parlamentu v historii samostatné ČR. Tehdy byla volební účast 76,41 procenta, poté ve dvou sněmovních volbách po sobě klesala. V roce 1998 přišlo k volebním urnám 74,03 procenta lidí a o čtyři roky později 58 procent voličů. Znovu se účast zvýšila v roce 2006, a to na 64,5 procenta, v roce 2010 se ovšem opět snížila na 62,6 procenta. Zatím nejvyšší volební účast byla zaznamenána krátce po pádu totalitního režimu v roce 1990, kdy se parlamentních voleb zúčastnilo 97 procent voličů.