Stejné doporučení přijal jednomyslně také senátní výbor pro lidská práva, řekl ČTK jeho místopředseda Jaromír Jermář (ČSSD). Horní komora bude novelu projednávat na schůzi, která se uskuteční příští týden.

Předkladatelé z řad poslanců ODS, ANO, KDU-ČSL a Úsvitu chtěli, aby se možnost požádat o odškodnění vztahovala na vnoučata a dědice původních majitelů. Dosud mohli o odškodnění žádat vedle vlastníků jejich manželé a děti.

Sněmovna ale na doporučení svého ústavně-právního výboru zúžila navrhovaný širší okruh žadatelů jen na vnuky žadatelů, kteří během odškodňovacího řízení zemřeli. Podle spoluautora předlohy Vladislav Vilímce (ODS) se tím novela bude týkat jen tří desítek lidí.

O odškodnění bylo podle platného zákona nutné požádat do konce roku 2013. Do poloviny loňského roku bylo podle Vilímce vyplaceno 335,2 milionu korun 537 žadatelům, tedy jen čtvrtina až třetina původně odhadované částky. Nové žádosti by bylo třeba podle nynější novely podat do poloviny příštího roku.

Senátorka Eliška Wagnerová (za Zelené) uvedla, že by navrhla rozšíření okruhu žadatelů, pokud by takový postup nevedl k tomu, že nebude přijata žádná novela. "Tohle je nehorázné," uvedla k nynější podobě předlohy. V případě, že by Wagnerová rozšíření v horní komoře prosadila, celá novela by takzvaně spadla pod stůl, Sněmovna by ji totiž nestihla do voleb znovu projednat. Z vyjádření dalších členů výboru vyplynulo, že rozšíření okruhu žadatelů by ve výboru šanci mělo.

Odškodnění se podle zákona vztahuje na nemovitý majetek zanechaný na Podkarpatské Rusi od 29. září 1938 a pozbytý do 23. května 1945 kvůli postoupení tohoto území tehdejšímu Sovětskému svazu. Sovětský svaz poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti patřící československým občanům. Těmto lidem ale bylo vyplaceno v 60. letech minulého století pouze 13 milionů korun.