Proč ruské nálety cílily právě na příslušníky Fajlak aš-Šám, zatím není jasné. Tato islamistická skupina se totiž pod ruským dozorem zúčastnila nedávných mírových rozhovorů v kazašském hlavním městě Astaně.

Bombardování zasáhlo základnu Fajlak aš-Šám v Idlibu, který patří k čtyřem bezpečnostním zónám, na nichž se v květnu domluvily Moskva, Teherán a Turecko.

SOHR původně informovala, že při sobotním incidentu přišlo o život 37 lidí, další těla byla však v průběhu noci a dnes nalezena v sutinách základny u vesnice Tal Maradích, asi 55 kilometrů na jihozápad od Halabu (Aleppa).

Podle zpravodaje AFP byly při náletech zasaženy také jeskyně, kde se rebelové skrývali, vchody do jeskyní tak byly zasypány a rebelové se nemohli dostat ven.

Fajlak aš-Šám, která je spřízněná s Muslimským bratrstvem, se soustředí zejména v provinciích Idlib a Halab. V rámci skupiny bojují tisíce islamistů. V minulosti příslušníci Fajlak aš-Šám bojovali například proti džihádistům spřízněným s teroristickou skupinou Al-Káida, kteří operují v částech provincie Idlib, kde bezpečnostní zóna neplatí.

Představitel Fajlak aš-Šám z vesnice Tal Maradích v rozhovoru s AFP ruské bombardování potvrdil a rovněž řekl, že se jeho skupina zúčastnila jednání v Astaně.

"Rusko nemůže být vnímáno jako spojenec nebo neutrální země, přestože jsme se zúčastnili rozhovorů v Astaně," řekl Idrís Ráad. "Ruské bombardování není nic překvapivého, politika Ruska je od začátku intervence v Sýrii založena na zločinu a zabíjení," dodal.

Rusko vládě syrského prezidenta Bašára Asada poskytuje od roku 2015 významnou vojenskou podporu, která postupně změnila poměr sil na syrském bojišti.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačování prodemokratických demonstrací v roce 2011, se v průběhu let se zapojením různých regionálních a zahraničních sil zkomplikovala. Násilí už si vyžádalo více než 330.000 obětí na životech a přinutilo několik milionů lidí opustit své domovy.