"Je potřeba, abychom zastavili nenasytnost nadnárodních firem. Potřebujeme obecně zvyšovat platy, ale na východě (EU) je to ještě problematičtější. Tam potřebujeme dodatečný růst platů, aby se rozdíl mezi západem a východem snižoval," řekl Visentini. Dodal, že k vyrovnávání platů by měly pomoci i další instituce.

Podle Visentiniho rozdíly v odměňování pracovníků přetrvávají také mezi severní a jižní části EU, byť jsou menší než mezi západní a východní částí evropské osmadvacítky. "Chtěli bychom zajistit, aby vývoj mezd doběhl produktivitu. Momentálně tomu tak není. Na východě (EU) je rozdíl mezi produktivitou a mzdou obrovský," uvedl.

Ze studie ETUI vyplývá, že průměrná mzda ve čtyřech středoevropských zemích včetně Česka byla po zohlednění kupní síly v roce 2015 o 42 procent nižší než ve státech severní a západní Evropy. Z jednotlivých sektorů největší rozdíly zaznamenaly informační a komunikační technologie, věda a technika i finanční sektor.

Visentini řekl, že mzdy by měly odpovídat úrovni produktivity práce. "Pokud produktivita dosahuje 70 procent (úrovně západních zemí), tak i mzdy byly měly být na úrovni 70 procent. Je to férové řešení pro obě strany," uvedl.

Slovenský ministr sociálních věcí Ján Richter novinářům během konference řekl, že rovnosti mezd v absolutním vyjádření nelze v EU dosáhnout, a to kvůli rozdílným životním nákladům. Zároveň ovšem odmítl model, že by zaměstnanci poboček koncernů ve východní Evropě pobírali jen třetinové mzdy v porovnání s pracovníky mateřské firmy v západní Evropě.

Lucemburský ministr sociálních věcí Nicolas Schmit uvedl, že EU byla od počátku zamýšlena jako projekt prosperity pro všechny obyvatele. To podle něj znamená, že je třeba překonat rozdíly mezi členskými státy. "Evropská unie pro občany představuje sociální model a práva, nejenom trh," uvedl Schmit.

Podle šéfa slovenské Konfederace odborových svazů Jozefa Kollára na Slovensku podíl mezd na výkonu ekonomiky klesá a zaměstnavatele mají v zemi zlatý důl. "Při současném tempu růstu mezd na Slovensku bychom vyspělé země, jako jsou Norsko, doběhli za 389 let," uvedl Kollár. Dodal, že odbory musejí využít všechny prostředky, aby se zasadily o snižování rozdílů v životní úrovni.