Dokument vznikl na základě výpovědí dělníků. "Zacházejí s námi hůř než s otroky," řekl jeden z nich. Odhaduje se, že u pecí na cihly pracuje v sedmé největší ekonomice světa alespoň 23 milionů lidí. Ti tvoří významnou součást motoru indického ekonomického zázraku a produkují materiály pro výstavbu kanceláří, továren a call center po celé zemi, napsal web deníku South China Morning Post. Hospodářský růst v Indii však zatím nezlepšuje situaci nejnižších společenských vrstev.

Dělníci v cihelnách podle nové zprávy za svoji práci běžně nedostávají zaplaceno, případně zaměstnavatelé jejich mzdy dlouho zadržují. "Neřeknou nám, kolik dlužíme. Kdykoli jsme se zeptali, dluh stále nebyl splacen, takže jsme si netroufli skončit," řekla Puspal, která se vymanila z dlužního otroctví. V cihelně se svým manželem pracovala pět let, než se jim podařilo za pomoci lidskoprávních organizací odejít.

Dluhové otroctví je v Indii protizákonné, podniky však zákon běžně obcházejí bez obav z postihů. Anti-Slavery International zjistila, že mnozí dělníci vysvobození nevládními organizacemi se do cihelen vrací, protože se snaží získat peníze, které jim zaměstnavatel dluží, nebo zkrátka nemají jinou možnost obživy.

Mezi miliony vykořisťovaných Indů jsou podle zprávy také dětští otroci. Kolem 70 procent dětí mladších 14 let pracuje průměrně více než devět hodin denně, a to i v horkých letních měsících. Téměř 90 procent cihelen přitom nemá tekoucí vodu a vzduch v areálech je plný prachu a chemikálií, uvádí se v dokumentu Anti-Slavery International.

Pracovní komisař státu Paňdžáb Tédžinder Singh Dhalival odmítl, že by se pracovní zákony beztrestně porušovaly. "Kdykoli dostaneme stížnost, urychleně reagujeme. Celkově vzato nejsou podmínky tak špatné. Provádíme navíc vlastní průzkumy a zasahujeme tam, kde je to potřeba. Nemyslím si, že by se pravidla obcházela," uvedl Dhalival.

Skupina Volunteers for Social Justice, která s Anti-Slavery International na tvorbě zprávy spolupracovala, však situaci indických dělníků považuje za "vykořisťování, které by v 21. století nemělo mít místo", a žádá vládu o systémové reformy. "Vláda musí zajistit, aby dělníci pravidelně dostávali minimální mzdu. To by omezilo chudobu a snížilo zranitelnost rodin, kvůli které musí dnes pracovat i děti," řekl ředitel skupiny Džai Singh.