Ve svém prvním projevu ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění v newyorském sídle světové organizace Macron odsoudil "etnické čistky" v Barmě. "Vojenské operace musejí skončit, musí být zajištěna humanitární pomoc a tváří v tvář etnickým čistkám musí být obnoveno právo," řekl.

Ohledně nové kontaktní skupiny pro Sýrii Macron řekl, že má oživit "dynamiku" vedoucí k politickému řešení konfliktu. Diplomatická jednání v kazašské metropoli Astaně, která iniciovalo Rusko a kterých se účastní Írán a Turecko, podle Macrona nestačí. Tvrdí, že kontaktní skupina má zahrnovat pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a "zúčastněné strany" konfliktu.

Macron v projevu také vytkl americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za jeho kritiku mezinárodní dohody s Íránem, která zastavila vývoj íránského jaderného programu. Odsuzování této dohody, kterou Trump považuje za zástěrku pro íránské jaderné ambice, označil šéf francouzského státu za vážnou chybu. "Náš závazek k nešíření zbraní vyústil v silnou a pevnou dohodu, která zajistí, že Írán si nebude pořizovat jaderné zbraně. Odsuzovat ji dnes, aniž by se navrhlo něco jiného, by bylo těžkou chybou, nerespektovat ji by bylo nezodpovědné, protože je to užitečná dohoda," řekl Macron. Připustil ale možnost dalšího vyjednávání, které by prodloužilo platnost dohody za rok 2025.

Macron se také vyjádřil ke klimatické dohodě z Paříže z roku 2015, ze které se Trump rozhodl vystoupit. Francouzský prezident řekl, že její podmínky nebudou podrobeny novému vyjednávání. Dodal, že pro návrat USA nicméně "dveře zůstávají stále otevřené". Země, které se zavázaly dohodu respektovat, budou podle Macrona pokračovat v naplňování svých závazků. Francie prý do roku 2020 vynaloží pět miliard dolarů (130 miliard korun) na boj proti klimatickým změnám.