Zákaz těžby je navržen do konce roku. Dřevo z kalamit a dřevo napadené kůrovcem by mělo být zpracováno do konce března 2018. "Jde o termíny, o kterých se předpokládá, že jsou dostatečné ke zpracování rozhodujícího objemu nynější kalamity," uvedla mluvčí. Nařízení se nevztahuje na těžby mimořádné, prováděné na základě povolení nebo rozhodnutí orgánu státní správy lesů a na těžbu vánočních stromků.

Opatření by mělo vést k rychlejšímu zpracování dřeva, které je už vytěženo a leží na odvozních místech nebo ve skladech pil. "Urychlené pilařské zpracování kůrovcem napadeného dříví podstatně přispívá k omezení šíření tohoto kalamitního škůdce lesních porostů," podotkla Ježková.

Ministerstvo už na začátku září doporučilo státním podnikům Lesy ČR a Vojenské lesy a statky, aby těžbu dřeva zastavily. Vojenské lesy a statky přestaly s plánovanou těžbou už v srpnu, Lesy ČR podobně s těžbou smrku. Kalamita se ale netýká jen státních lesů a množství dřeva z kalamit přesahuje reálné možnosti tuzemských zpracovatelů, proto byl nyní vydán plošný zákaz těžby. Ministerstvo ho rozeslalo všem obcím. "Účinnost opatření se předpokládá na přelomu října a listopadu tohoto roku," dodala Ježková.

Stát neplánuje podniky, které nebudou moci dřevo těžit, speciálně odškodňovat. Lesní zákon dává podle Ježkové povinnost přednostně zpracovávat takzvanou nahodilou těžbu, tedy stromy seschlé, napadené kůrovcem nebo zlomené. Cena surového dříví podle ní strmě klesá. "Úmyslné těžby dřeva, které po dobu platnosti opatření ministerstva zemědělství nemohou provádět, budou moci provést až v době, kdy budou ceny surového dříví opět příznivější," sdělila ČTK Ježková. Jako kompenzace mohou podle úřadu vlastníci brát standardní dotace, například na nové zalesnění.

Kůrovcovou kalamitou je nejvíce postižena severní Morava a Slezsko, kde byly loni dvě třetiny republikové kůrovcové těžby. Situaci pak ještě zhoršila nedávná větrná kalamita. Podle údajů ministerstva ze začátku září se zatím eviduje zhruba 1,1 milionu metrů krychlových kalamitního dříví, hlavně smrku. Na trh se dřevem navíc působí i důsledky větru v Polsku a v Bavorsku, které snižují cenu dříví. V Polsku jde o zhruba deset milionů metrů krychlových dříví, hlavně borovice, v Bavorsku pak o dva miliony metrů krychlových, převážně smrku. Obdobně špatná situace je podle MZe i v Rakousku.