Organizátoři pochodu za svobodu slova se sice předem od bělošského nacionalismu distancovali, na pochod však podle agentury Reuters pozvali několik krajně pravicových řečníků. Existovaly proto obavy, že by se mohlo jednat o akci podobnou demonstraci bělošských rasistů ve Virginii z minulého víkendu, jež přerostla v násilnosti. V Bostonu bylo rozmístěno na 500 policistů, aby zabránili případným střetům.

Jak uvedla agentura AP, žádná úmrtí ani zranění nebyla z Bostonu hlášena. Většina zatčení byla kvůli výtržnictví. Někteří ze zadržených prý útočili na policisty, házeli na ně mimo jiné kameny a láhve.

Policisty v Bostonu i demokratického starostu města pochválil na twitteru také prezident Donald Trump. "Zdá se, že je v Bostonu spousta agitátorů proti policii. Policisté ale vypadají zkušeně a neústupně. Díky," uvedl Trump. "Naše skvělá země byla desetiletí rozdělená. Občas je potřeba protestovat, aby se rány zacelily," uvedl prezident v dalším tweetu. "Chci vzdát hold mnoha protestujícím v Bostonu, kteří se postavili bigotnosti a nenávisti. Naše země se opět brzy sjednotí," dodal.

Bostonská koalice za svobodu slova, na jejíž shromáždění nakonec přišlo podle agentury Reuters jen několik desítek lidí, akci předčasně rozpustila. Jejich řečníky nebylo slyšet kvůli volání tisíců odpůrců demonstrace.

Odpůrci neonacistů přišli v Bostonu na své shromáždění v černém s hesly Miluj svého souseda, Odmítej fašismus nebo Nenávist nikdy Ameriku velkou neučiní.

Demonstrace proti rasismu se v sobotu konala také v Atlantě, kde se dav vydal na pochod do centra města k domu zesnulého černošského duchovního a aktivisty Martina Luthera Kinga, či například ve městě Laguna Beach v Kalifornii.

V texaském Dallasu museli policisté zasahovat proti stovkám demonstrantů na místním hřbitově, kde se znepřátelené skupiny střetly ve sporu o odstranění konfederačního pomníku. Lidé na obou stranách měli u sebe zbraně. Na shromáždění proti rasismu se před tím ve městě sešlo asi 2300 lidí a požadovali svržení soch připomínajících Konfederaci.

Odpůrci pomníků konfederačních států, které bojovaly v americké občanské válce v letech 1861-65 za zachování otroctví, je vnímají jako symboly rasismu. Ti, kdo si přejí zachování těchto pomníků, uvádějí, že ctí americkou historii.