Podle serveru Infobae Ústavodárné shromáždění parlament fakticky rozpustilo. Představitelé poslanců ale zopakovali, že nový "podvodný" sbor neuznávají stejně jako všechna z něj vzešlá rozhodnutí.

Přední postava opozice María Corina Machadová napsala na twitteru, že Ústavodárné shromáždění "zničilo to, co zbývalo z republiky".

Krok provládního orgánu je prohloubením státního převratu ve Venezuele, řekl podle agentury EFE generální tajemník Organizace amerických států (OAS) Luis Almagro.

Mexický ministr zahraničí Luis Videgaray přijel do Havany, aby se podle Reuters pokusil kubánské vedení - jednoho z hlavních spojenců Madura - přimět k pomoci vyřešit venezuelskou krizi.

Autoritářský prezident Maduro vydal letos v květnu dekret, na jehož základě bylo Ústavodárné shromáždění na přelomu července a srpna zvoleno. V orgánu mají většinu vládní socialisté, opozice volby bojkotovala jako nedemokratickou snahu o upevnění moci režimu.

Za zmanipulované označil výsledky voleb do nového sboru i šéf firmy Smartmatic, která hlasování zajišťovala po technologické stránce. "Odhadujeme, že rozdíl mezi skutečnou účastí a tou, kterou oznámily venezuelské úřady, je minimálně jeden milion hlasů," prohlásil.

Legitimitu Ústavodárného shromáždění neuznala Evropská unie a proti jeho vzniku protestovaly mimo jiné i Argentina, Brazílie či Mexiko. Spojené státy kvůli ustavení tohoto orgánu a porušování lidských práv zavedly ekonomické sankce vůči Madurovi i několika dalším venezuelským činitelům.

Převzít pravomoci parlamentu se již v březnu pokusil Madurovi nakloněný nejvyšší soud. Tím spustil vlnu demonstrací, které si vyžádaly přes 140 obětí. Svůj verdikt soud po kritice ze zahraničí výjimečně odvolal, protivládní protesty už tím ale nezastavil.