Změny ve vládě přicházejí poté, co švédská opozice ve středu sdělila, že kvůli skandálu plánuje vyvolat hlasování o nedůvěře ministrům obrany, vnitra a infrastruktury.

Ministr obrany Peter Hultqvist dnes uvedl, že ve funkci zůstane, přestože mu hrozí hlasování o nedůvěře. Novým ministrem vnitra byl jmenován Morgan Johansson, který dosud působil jako ministr spravedlnosti, a novým ministrem infrastruktury se stal Tomas Eneroth, dosavadní šéf sociálnědemokratických poslanců v Riksdagu (švédském parlamentu).

Někteří pozorovatelé očekávali, že premiér v souvislosti s uvedenou aférou oznámí předčasné volby. Löfven ale jejich předpovědi nenaplnil a na tiskové konferenci naopak řekl, že má v úmyslu zůstat v čele vlády až do konce volebního období, tedy do příštího roku.

"Nemám v úmyslu zatáhnout Švédsko do politické krize," řekl podle agentury AFP. "Zvažoval jsem několik variant a zvolil jsem se tu nejlepší pro zemi", která "čelí vážným výzvám", dodal premiér s poukazem na bezpečnostní napětí v Baltském moři, na jednání o odchodu Británie z EU a na sociální a ekonomické reformy prováděné jeho vládou.

Opozice ale po Löfvenově tiskové konferenci dala najevo, že není spokojená a že trvá na hlasování o vyslovení nedůvěry i ministrovi obrany. To však bude podle AFP možné nejdříve až za několik týdnů.

Minulý týden média zveřejnila informace, podle kterých si švédská dopravní správa Transportstyrelsen v roce 2015 objednala u IBM údržbu počítačových sítí. Při předávce systémů ale švédský úřad nedodržel bezpečnostní postupy, takže trojice českých techniků IBM měla i bez příslušné bezpečnostní prověrky možnost přístupu ke všem uloženým datům dopravní správy včetně tajných databází. Jedna z databází shromažďovala kriminální záznamy, druhou tvořil seznam podezřelých, kteří v mnoha případech ještě nevěděli, že jsou předmětem vyšetřování. Známky toho, že by se tajné informace dostaly mimo okruh těch, kteří k nim měli přístup, zatím zjištěny nebyly.

Bezpečnostní experti selhání kritizují a tvrdí, že díky přístupu do databází technici mohli, pokud by chtěli, veškerá data libovolně měnit či mazat. Poukazují také na to, že zájem o uložené údaje by mohl mít organizovaný zločin a také cizí státy.

Vedle Čechů získali přístup do citlivých částí švédských sítí i srbští počítačoví správci. Ti mohli přes zabezpečenou švédskou vládní síť sledovat komunikaci mezi dopravní správou a 34 dalšími švédskými vládními agenturami.