"Mimořádně důležité je to, že obě strany uzavřely dohodu ohledně voleb příští rok na jaře," řekl na tiskové konferenci Macron, pod jehož záštitou se jednání na zámku v La Celle Saint-Cloud konalo. Oběma svým hostům vyjádřil úctu ze jejich "historickou odvahu".

Sarrádž a Haftar se dnes shodli na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení. Podle kanceláře prezidenta Macrona dnešní rozhovory znovu potvrzují závazky z dva roky staré dohody z marockého Schirátu a měly by položit základy pro boj proti terorismu a pašování lidí v Libyi.

Desetibodové společné prohlášení, jehož přijetím dnešní setkání vyvrcholilo, je prvním svého druhu od pádu vlády Muammara Kaddáfího v roce 2011. Obě strany se v něm "zavázaly ke společné práci směřující k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb nejdříve, jak to bude možné". Dále se v něm také hovoří o demobilizaci militantních skupin a vytváření jednotné libyjské armády.

Libyí zmítá chaos i šest let po skončení občanské války a právě to usnadňuje převáděčům vypravovat ze země především k italským břehům další a další lodě s migranty. EU se stejně jako Italové a Francouzi snaží situaci řešit a partnerem jim v tomto úsilí má být právě Sarrádžova vláda, která ale nyní nekontroluje ani celé libyjské pobřeží.

"Pan Sarrádž má na své straně politickou legitimitu, pan Haftar zase vojenskou legitimitu. Rozhodli se, že budou pracovat společně," řekl k situaci v Libyi Emmanuel Macron, přičemž připomněl důležitost její stabilizace pro státy Evropy. "Je to klíčový proces pro celou Evropu, protože pokud v něm neuspějeme, vzniklá rizika terorismu a migrace by měla přímý dopad na naši zemi," řekl Macron.

Oba libyjští lídři spolu o řešení krize jednali již letos v květnu v Abú Zabí a Spojené arabské emiráty později označily schůzku za "zlomovou". Libyjská televize tehdy oznámila, že Sarrádž a Haftar se dohodli na uspořádání voleb v roce 2018. To, že se volby budou konat příští jaro, tehdy potvrdil i libyjský premiér.

O moc v Libyi usiluje řada dalších uskupení včetně radikální organizace Islámský stát (IS). Nestabilitě předcházela dlouhá vláda Muammara Kaddáfího, kterého v roce 2011 svrhlo povstání podpořené nálety koalice západních států, včetně Francie. Ukončení libyjského bezvládí a vytvoření fungujícího státního aparátu je podle agentury AP pro hlavu francouzského státu jednou z priorit.

"Libyjský lid si tento mír zaslouží a my mu jej dlužíme," uvedl dnes Macron.