Jednání mezi Macronem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou, ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem jsou součástí snah o vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny, který si od dubna 2014 vyžádal zhruba 10.000 obětí. Konflikt měly ukončit mírové dohody, dojednané během čtyřstranných jednání v Minsku v únoru 2015, Moskva a Kyjev se ale vzájemně obviňují z jejich sabotování.

Macron před měsícem řekl, že na příštím jednání normandské čtyřky chce navrhnout stažení bojových sil v hraniční oblasti na východě Ukrajiny. Původně se měla podle Macronových představ uskutečnit fyzická schůzka "normandské čtyřky" před summitem zemí G20 na začátku července v Hamburku.

Jednání v "normandském formátu" založili v létě 2014 během oslavy 70. výročí vylodění spojenců v Normandii za druhé světové války Putin, Porošenko, Merkelová a tehdejší francouzský prezident François Hollande.

Porošenko na červnové návštěvě Francie řekl, že k dosažení míru na Donbasu vede jen cesta přes takzvaný minský mírový proces, ale že normandský formát se v brzké budoucnosti chystá do politického řešení vstoupit výrazněji. Macron tehdy řekl, že návrh Spojených států, podle kterého by se ukrajinská krize dala vyřešit mimo rámec minských dohod, není důvěryhodný a byla by to od počátku chyba.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson dal předtím najevo, že vláda Donalda Trumpa si nepřeje být "svázána" minskými dohodami. Naznačil, že Kyjev by mohl uzavřít oddělenou dohodu s Moskvou.