Incident se stal poblíž hranice s Venezuelou. Úřady z přepadení viní složku ELN působící v oblasti. Její příslušníci prý vystřelili ze zálohy na vojáky, kteří chránili a opravovali druhý největší ropovod v zemi, jenž je častým terčem teroristů.

Kolumbijská vláda prezidenta Juana Manuela Santose 16. května v ekvádorské metropoli Quitu obnovila s ELN mírové rozhovory. Podle Infobae ale jednání pokračují bez dohody o zastavení palby.

Kubánskou revolucí inspirovaná ELN vznikla v roce 1964 a stále čítá kolem 1500 ozbrojenců. Skupina se zaměřovala na útoky proti odvětví těžby ropy či na únosy politiků a cizinců. Spojené státy i Evropská unie proto ELN zařadily na seznam teroristických organizací.

První kolo jednání mezi kolumbijskou vládou a ELN začalo v Quitu 7. února. Stalo se tak pár měsíců po podepsání mírové dohody s největší povstaleckou skupinou v zemi - Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC). Ty v úterý dokončily domluvený proces odzbrojení.

Do konfliktu se během několika desítek let zapojilo asi 30 povstaleckých organizací, polovojenské skupiny a policie. Nepokoje si vyžádaly na 260.000 životů, více než 60.000 lidí je nezvěstných a asi 6,9 milionu osob nuceně opustilo své domovy.