Zákon se netýká pomníků padlých rudoarmějců na hřbitovech či jiných pietních místech, ale odstranění hrozí památníkům polsko-sovětského "bratrství ve zbrani", upozornila Polská televize.

Pro novelu hlasovalo 408 poslanců, sedm bylo proti a 15 se zdrželo. V Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, zasedá celkem 460 poslanců. Vstoupit v platnost má tři měsíce po zveřejnění v úředním věstníku. Majitel pomníku pak bude mít dalších 12 měsíců k odstranění.

O odstranění pomníků mají rozhodovat vojvodové, kteří jsou obdobou českých hejtmanů, avšak za nezbytého souhlasu od Institutu národní paměti, což je protějšek českého Ústavu paměti národa, avšak se silnějšími pravomocemi. V případě sporu bude možné se odvolat k ministru kultury.

Propagaci komunismu zakázali poslanci už loni, opominuli však podle televize otázku odstranění "stavebních objektů neužitkového charakteru", jako jsou pomníky, sochy, obelisky, busty, pamětní tabule, nápisy atd. Nový předpis se mimo jiné netýká pomníků, které nejsou vystaveny veřejně, nacházejí se na hřbitově, či jsou zapsány jako historické památky.

Moskva označila rozhodnutí polských poslanců o odstranění pomníků za "hanebný výsměch" památce padlých vojáků, kteří osvobozovali Polsko od nacistické okupace, což povede k dalšímu zhoršení rusko-polských vztahů. Za "zvláště rouhavé" považuje ruská diplomacie skutečnost, že Poláci načasovali hlasování zrovna na tragické výročí německého útoku na Sovětský svaz z 22. června 1941.

"Polské úřady vedou politiku opomenutí zásluh Rudé armády a politiku, která má Sovětský svaz postavit na roveň nacistickému Německu. To nesmíme v žádném případě dopustit," řekl v rozhlase historik Michail Mjagkov. "Kdyby nebylo Rudé armády, Polsko by jako stát neexistovalo. Památníky musí zůstat stát a připomínat potomkům, kdo je osvobodil," argumentoval.

Polští poslanci "asi ztratili hlavu i svědomí", prohlásila místopředsedkyně ruské sněmovny Irina Jarovová, podle které "sovětský voják osvobodil nejen svou vlast, ale celou Evropu a celý svět od fašismu", a tak polští poslanci "spáchali zločin", jehož "cynismus a nemravnost" zesiluje dnešní výročí. Kolega Jarovové z vládní strany Jednotné Rusko Dmitrij Sablin vyčetl Polákům i to, že "před válkou flirtovali s Hitlerem, aby schramstli kousek okupovaného Československa", ale teď "se pokoušejí zapomenout, komu mají být vděčni za osvobození".

Také komunistický místopředseda sněmovny Ivan Melnikov odsoudil polský zákon jako "morálně zločinný dokument", budící "bolest a hořkost".

Při osvobozování Polska padlo asi 600.000 sovětských vojáků.

Polsko-ruské vztahy jsou zatížené mnoha historickými křivdami, včetně vpádu Rudé armády do zad Polákům bojujícími v září 1939 s Němci a zmasakrování polských důstojníků v sovětském zajetí na jaře 1940. Polští historici argumentují, že osvobození Rudou armádou nepřineslo zemi svobodu, ale komunismus. Vztahy mezi oběma státy se vyhrotily po ruské anexi ukrajinského Krymu a ruské podpoře separatistického povstání v Donbasu. Varšava se v reakci na ruské počínání domáhala posílení východního křídla Severoatlantické aliance, což se i stalo.