Odpovědí na projev, ve kterém Trump ostrými slovy upozornil, že 23 z 28 členů NATO má své obranné výdaje nižší než dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu, je slib členských zemí, že do konce roku vypracují národní plány. V nich mají podle Stoltenberga ukázat, jakým způsobem chtějí každoročně postoupit k cíli domluvenému v roce 2014 na summitu ve Walesu, tedy právě k nejméně dvěma procentům HDP vydávaným na obranu. Pětina této částky by přitom měla být investována do moderní techniky.

"Vím, že prezident Trump byl a je velmi jasný, přímý a upřímný, když svou zprávu sděluje evropským spojencům a Kanadě. Ale zároveň vím, že prezident Trump uznává, že evropští spojenci a Kanada se vydali na cestu správným směrem," poznamenal dnes Stoltenberg. Po letech snižování výdajů aliance tento trend v roce 2015 zastavila a loni obrátila. Přesto se přes dvě procenta HDP zatím dostaly kromě USA jen Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Letos by se to mělo podařit Rumunsku, další země oznámily, že se na požadovanou hodnotu dostanou příští rok. Česká republika se chce v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP.

"Není překvapivé, že prezident Trump zvolil ke svému sdělení poměrně přímou cestu," míní Stoltenberg. Na tiskové konferenci po pracovní večeři šéfů států a vlád zemí NATO musel opakovaně odrážet novinářské otázky na to, jak členské země reagovaly na poslední Trumpova ostrá vyjádření.

Americký prezident kromě jiného nemá za spravedlivé vůči plátcům daní v USA, že jejich země léta nese hlavní tíži obranných výdajů aliance. Mnohé z méně přispívajících zemí tak podle něj "dluží obrovské peníze z minulých let".

Nové každoroční národní plány se nebudou týkat jen výdajů, ale také zvyšování obranných schopností členských států a jejich příspěvků k práci aliance. Hotovy mají být do prosince, podle Stoltenerga se jimi budou zabývat ministři obrany NATO na jednání v únoru.

Trump dnes své spojence překvapil tím, že ani když odhaloval památník připomínající teroristické útoky z 11.září 2001, kdy NATO zatím poprvé a naposled v historii aktivovalo svůj článek o kolektivní obraně, nezmínil konkrétně, že pro USA je závazek bezvýhradné pomoci spojencům nadále závazný. Podle Stoltenberga o tom ale není pochyb. Trump i další američtí činitelé podle něj opakovaně dávají najevo svou oddanost NATO a kolektivní obrana je jejím základním principem. "A mluví i činy," poznamenal Stoltenberg a připomněl americké vojáky, kteří nyní přijíždějí do nových uskupení ve východních členských zemích a návrh rozpočtu USA, který počítá se zvýšením výdajů na americkou vojenskou přítomnost v Evropě.