Vstup do skoro sedmdesátičlenné koalice proti IS vyšle podle Stoltenberga jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. "A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ale neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací," upozornil generální tajemník organizace.

Na práci koalice, která s Islámským státem bojuje v Sýrii a Iráku, se podílejí všechny členské země aliance. NATO jí pomáhá svými radarovými letouny AWACS a podle Stoltenberga nyní svou podporu rozšíří. "Více letových hodin pro AWACS, více sdílení informací a možnost tankování za letu," vypočetl generální tajemník.

Připomněl také, že okolo 13.000 vojáků NATO pomáhá cvičit afghánské bezpečnostní síly proti Talibanu a dalším skupinám v Afghánistánu. Aliance nyní zvažuje, že počet svých vojáků v této výcvikové misi zvýší. "Výcvik místních sil je jednou z nejlepších zbraní v boji s terorismem," zdůraznil Stoltenberg a připomněl, že aliance pomáhá s výcvikem i iráckých vojáků. Také zde se uvažuje o rozšíření.

"Až bude osvobozen Mosul musíme dosáhnout toho, že tam rozmístěné síly budou mít situaci pod kontrolou a zajistí, že se teroristé nebudou moci vrátit," doplnil Stoltenberg odpoledne, když přijel do nového komplexu velitelství NATO, kde se vedoucí představitelé zemí aliance večer sejdou.

V alianci má nově vzniknout struktura, která umožní lepší sdílení informací o terorismu, včetně údajů o takzvaných zahraničních bojovnících. Jmenován má být koordinátor pro alianční protiteroristické úsilí. Dnešní schůzka šéfů států a vlád aliančních zemí by měla odsouhlasit celkový plán silnějšího zapojení NATO do protiteroristických snah.

Na silnějším zapojení NATO do boje s terorismem trvá nová americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa. Dalším významným požadavkem Washingtonu je zvýšení podílu obranných výdajů evropských spojenců. Ti dnes slíbí připravit do konce roku konkrétní národní plány, jak konkrétně se na kýžená dvě procenta hrubého domácího produktu chtějí do roku 2024 dostat.