Letošní pouť zahájilo shrnutí událostí z května roku 1945 a modlitba u kříže na místě hromadného hrobu obětí pohořelického sběrného tábora. Poté se poutníci vydali směrem po trase tehdejšího pochodu přes Ledce, Rajhrad a Modřice na Mendllovo náměstí v Brně, kde se konal pietní akt, zapálení svíček u památníku vyhnaným obyvatelům Brna.

Už v roce 2006 se skupina studentů vydala na první pietní pochod ve stopách odsunutých. "Od samého začátku je smyslem těchto akcí připomenout tehdejší události, vrátit je na mentální mapu Brňanů, protože byly zapomenuté nebo potlačené desítky let, a to se rozhodně podařilo," uvedl za pořadatele Jaroslav Ostrčilík, který byl u všech ročníků akce. "Od roku 2015 průvod jde v opačném směru, z Pohořelic do Brna jako symbolika smíření a společné budoucnosti," doplnil.

Lidé se k pochodu mohli libovolně přidat cestou. Pořadatelé přichystali kyvadlovou dopravu autobusy, ty v pravidelných intervalech dojížděly do Ledce, Rajhradu či Modřic, aby zhruba navazovaly na pochod.

Pochod dorazil k Mendlovu náměstí podle předpokladu asi v 18:15. Musel projít kolem zhruba tří desítek protestujících, kteří na účastníky pochodu například volali, aby se vrátili zpátky do Říše.

Divoký odsun, který se v Brně odehrál 30. a 31. května 1945, dosud vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Prakticky během jedné noci muselo z Brna odejít nejméně 19.500 Němců. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy kontroverzně nazývá brněnský pochod smrti, zahynulo nejméně 1700 lidí. Podle sudetoněmeckých historiků bylo obětí 5000 až 10.000. Mnozí podlehli nemocem a vyčerpání, další se stali obětí násilí. Vyhnání brněnských Němců představuje podle historiků stále těžko uchopitelnou událost, a to zejména pro silnou vrstvu nánosů různých verzí historické paměti.