Skutečností však je, že podle některých odhadů komunistický režim za celou dobu své vlády v Albánii (v letech 1945-1985), měl na svědomí násilnou smrt až 25.000 lidí. Hodža zemi panoval železnou rukou do své smrti v roce 1985. O pět let později se jeho režim zcela zhroutil po dominovém pádu komunistických vlád ve střední a východní Evropě.

Otevřít temné archivy Sigurimi bylo podle politologů nezbytné, aby se už jednou pro vždy zastavilo zasahování hrůzného dědictví Hodžovy vlády do současného politického života země. "Mělo by to vykořenit zlo, které nadále otravuje albánskou společnost. Jako odstranění abscesů, bolestivá, ale nevyhnutelná chirurgická operace," poznamenal známý albánský spisovatel Ismail Kadare.

Vláda na základě zákona přijatého v roce 2015 vytvořila loni v prosinci nezávislý úřad, který má za úkol provést archivem každého, kdo si přeje zjistit, jaký byl osud jeho blízkých i někoho jiného či případně jaké informace Sigurimi shromažďovala na něj samotného. Úřad je také zmocněn vydávat "potvrzení o nespolupráci" s komunistickým režimem, což by dnes v Albánii měla být podmínka k vykonávání nějaké funkce.

Cílem otevření tajných archivů někdejší státní policie je zklidnit albánskou politickou scénu, kde je obviňování ze spolupráce se Sigurimi, často bez jakýchkoli důkazů, velmi účinnou zbraní k zdiskreditování protivníka.

Představitelka úřadu Gentiana Sulaová podle agentury AFP sdělila, že v archivu jsou miliony stránek nejrůznějších dokumentů a statisíce složek a záznamů.