Silnější alianční přítomnost v černomořské oblasti bude mít i svůj pozemní a letecký prvek. Osm států NATO už podle Stoltenberga slíbilo poskytnout vojáky do vícenárodní brigády v Rumunsku a pět nabídlo pozemní či letecké síly k výcviku a ostraze vzdušného prostoru.

Na jižním konci svého východního křídla tak NATO s určitým zpožděním posiluje v reakci na chování Ruska z posledních let svou přítomnost podobně, jako se už v praxi začíná v o něco větším rozsahu dít v Pobaltí a Polsku.

"Nechceme Rusko izolovat. Nechceme novou studenou válku," poznamenal Stoltenberg. Dialog s Ruskem však podle něj musí být založen na principech jako je respekt k územní celistvosti evropských zemí, a musí být podložen věrohodnou schopností odstrašení. "To je lekce ze studené války... vůči Sovětskému svazu to fungovalo a jsem přesvědčen, že je to také správná strategie přístupu k Rusku v nynějším, zcela jiném bezpečnostním prostředí," podotkl generální tajemník NATO.

Český ministr obrany Martin Stropnický v této souvislosti připomněl slova svého nového amerického kolegy Jamese Mattise, který ministrům připomněl, že i za studené války měly obě strany schopnost se čas od času sejít a na určitých věcech dohodnout. Stoltenbergova slova označil za nadsázku s tím, že v současnosti panuje jiná situace. Pro sílu NATO je podle něj významná také její jednota.

Černé moře je podle Stropnického "součástí bezpečnostního rizika v regionu", proto má nyní schválený postup svou logiku. Ministr připomněl, že čeští vojáci se podílejí na zvýšených opatřeních v Pobaltí. Česká výcviková rota je nyní Litvě a Česko podle Stropnického počítá s příspěvkem do německého a poté i kanadského uskupení v roce 2018. "V tomto smyslu jsme angažováni dost," řekl.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Severoatlantická aliance neustále Rusko provokuje a snaží se je vtáhnout do konfrontace. Neustávají podle něj pokusy o vměšování s cílem destabilizovat politickou situaci v Rusku.