Izrael považuje za nelegální asi stovku osad, zbylé ale uznává a některé z nich chce připojit ke svému území. Palestinci označují problematiku osad za příčinu neúspěšných mírových rozhovorů, zablokovaných od roku 2014.

Podle izraelského tisku armáda musí vyčkat na to, zda se politikům v případě Amony podaří dospět ke kompromisu, a do té doby nemůže provést předběžná bezpečnostní opatření, která by při případné evakuaci zabránila střetům a násilí. Vojsko by chtělo už nyní bránit tomu, aby se do Amony přesouvali radikálové, kteří budou klást vojákům odpor. Vojáci zatím nemohou zabránit ani demonstracím, které organizátoři chtějí pořádat co nejblíže Amoně.

Zatímco policie se krveprolití neobává, podle armády bude mít vedení Amony problém udržet v klidu radikální mládež, která se do osady už přesouvá. Existují obavy, že tyto kruhy plánují útoky na majetek Arabů ve snaze odradit armádu i vládu od evakuace.

Izraelský parlament v pondělí v předběžném hlasování schválil zákon o legalizaci nepovolených osad, který se ale nevztahuje na Amonu, o jejíž evakuaci do 25. prosince již rozhodl nejvyšší soud. Zákon musí projít parlamentem ještě třikrát. Počítá s tím, že osadníci budou moci využívat, ale ne vlastnit pozemky Palestinců. Ti Palestinci, kteří dokážou vlastnictví patřičnými doklady, dostanou kompenzaci. Jediný člen z vládní koalice, kdo byl v předběžném hlasování proti zákonu, byl Benny Begin z Netanjahuova Likudu. Tento syn prvního premiéra Izraele Menachema Begina je toho názoru, že návrh odporuje mezinárodnímu právu.

Netanjahu v neděli požádal soud o třicetidenní odklad evakuace Amony s tím, že pak bude tamních asi 40 rodin převezeno do provizorních domů poblíž a na pozemky, které podle Izraele Palestinci opustili. Toto opatření, které má vyjít vládu na 50 milionů šekelů (326 milionů korun), má platit osm měsíců, během nichž bude třeba najít trvalé řešení. Proti je i mnoho obyvatel Amony, kteří odmítají nákladné řešení, jež bude stejně dočasné a bude znamenat další stěhování.