Laureát Nobelovy ceny za mír přijal čestné občanství v slavnostní síni Milánské univerzity před publikem, které tvořili většinou místní studenti. "Chci vědět, jaká jsou má práva a co jsou moje povinnosti," reagoval při převzetí symbolického klíče města dalajlama, který vyvolal smích dodatkem, že upřednostňuje práva před povinnostmi.

Čínské velvyslanectví v Římě den předtím vydalo prohlášení, že uctění dalajlamy "hluboce zraňuje city čínského lidu", a vyjádřilo "ostrý protest a zásadní nesouhlas".

Proti dalajlamově přítomnosti demonstrovalo v podvečer před univerzitou několik desítek čínských obyvatel Milána, podle nichž jde o výsměch jejich příspěvku do italského hospodářství. Manifestanti zorganizovaní podle všeho čínskou ambasádou, jak je při těchto příležitostech obvyklé, mávali italskými a čínskými vlajkami a třímali transparenty hlásající čínskou suverenitu nad Tibetem.

Na místě vzniklo napětí poté, co se k nim přiblížila hrstka tibetských demonstrantů. Policie ale včas obě skupiny oddělila.

Podle agentury AP je Itálie nejoblíbenějším zemí v Evropě pro čínské firmy, které hledají akvizice. Čínské firmy loni koupily 14 italských společností v celkové hodnotě 10,6 miliardy dolarů (262 miliard Kč), přičemž největší akvizicí za 7,7 miliardy dolarů je výrobce pneumatik Pirelli.

Čína také v uplynulých letech investovala miliardy do provozovatelů elektrické distribuční soustavy, automobilek, telekomunikačních firem a luxusních značek.

Jen v Miláně se počet čínských obyvatel v posledních deseti letech zdvojnásobil na téměř 29.000. Za tu dobu se tam také zdvojnásobil počet podniků vlastněných Číňany.

Dalajlama se v první den třídenní návštěvy rovněž setkal soukromě s milánským arcibiskupem, kardinálem Angelou Scolou a milánským starostou Giuseppem Salou. Ten dal přes internetovou sociální síť najevo, že se žádných následků nebojí a podotkl, že Milán byl a bude "otevřeným" městem.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí novinářům řekla, že Čína odmítá jakékoli oficiální schůzky s dalajlamou a vznesla požadavek, aby cizí země respektovaly "vážné obavy" Číny.

Peking pokládá 80letého dalajlamu za separatistu prosazujícího nezávislost Tibetu. Tuto oblast čínská armáda obsadila v roce 1950.

Dalajlama řekl v rozhovoru pro italský deník La Repubblica, že situace v Tibetu "je stále velmi ponurá a represivní". Podle něj se vyznačuje neustálými kontrolami Tibeťanů, kterým bylo odepřeno mnoho základních lidských práv.

"Ať už si to přiznají či nikoli, Tibet zůstává trnem v oku pro Čínu, která chce hrát významnou roli ve světě," citoval list dalajlamu.

Tibetský duchovní vůdce, který desítky let žije v indickém exilu, v předchozích dnech navštívil také Slovensko a Česko. Zatímco na Slovensku jej přijal prezident Andrej Kiska, v Česku se setkal například s ministrem kultury Danielem Hermanem.

Čína v úterý pohrozila Česku zhoršením vztahů kvůli schůzkám politiků s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den večer vydali nejvyšší čeští ústavní činitelé prohlášení o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.