Slovenský ministr hospodářství Peter Žiga na odpolední tiskové konferenci připomněl, že ocelářství je v Evropě tradičním průmyslovým odvětvím, které je třeba zachovat a bránit. Oceláři v EU mají dlouhodobě velké problémy s dovozem levné čínské oceli, který je existenčně ohrožuje. Od roku 2008 v evropském ocelářství zaniklo přes 85.000 pracovních míst, uvedlo letos na jaře odvětvové sdružení Eurofer.

Komise reagovala řadou vyrovnávacích a antidumpingových opatření a jak dnes připomněla Bieńkowská, věc se také snaží dostat na mezinárodní scénu. "Z tématu jsme udělali globální agendu, a to i v kontextu skupin G7, G20 nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)," řekla.

Například počátkem měsíce na summitu G20 v čínském Chang-čou vyzval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker Peking, aby začal svou nadprodukci dotované oceli monitorovat.

Ministr předsednického Slovenska Žiga dnes poznamenal, že Čína svou nadvýrobu nemůže řešit na úkor evropských ocelářů, významným tématem proto zůstává otázka udělení statusu tržní ekonomiky.

"Jsme velmi rádi, že se komise věnuje nástrojům na ochranu obchodu i v této oblasti," poznamenal dnes náměstek českého ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Připomněl snahu komise řešit vysoké ceny energií nebo obchodování s emisními povolenkami, které se promítají do nákladů výroby oceli.

Komise také prosazuje reformu obrany zemí unie vůči dumpingu v mezinárodním obchodě. Nová metodologie by už neřešila, zda je vývozce tržní ekonomikou, zohledňovala by například mezinárodní ceny.

Čína usiluje o to, aby jí byl přiznán status tržní ekonomiky, což by podle stávajících pravidel mohlo znamenat snaží cestu její dotované oceli na evropský trh.

Ministři podle Žigy ocenili dosavadní postup komise, která už kvůli věci otevřela řadu antidumpingových řízení. Rozhodla již o 16 vyrovnávacích opatřeních, která mají souvislost s dovozem čínské oceli. "Je zásadní, abychom reagovali co nejrychleji, využívali obranné nástroje, které máme k dispozici," poznamenal slovenský ministr.

Čína je největším světovým producentem oceli. Peking slíbil, že do roku 2020 sníží celkovou kapacitu v ocelářství o 100 až 150 milionů tun. Loňská produkce přitom činila 804 milionů tun. Číňané do zahraničí podle starších dat loni vyvezli rekordních 112 milionů tun oceli, což odpovídá produkci celé Severní Ameriky.