Britský ministerský předseda před novináři zdůraznil, že EU a Británie by po brexitu měly hledat co nejtěsnější možnou formu vzájemných vztahů a obchodní i bezpečnostní spolupráce.

Cameron, pro kterého byla schůzka velmi pravděpodobně posledním unijním summitem, jehož se zúčastnil, zopakoval, že jednání o odchodu spustí až jeho nástupce. Po dnešním setkání je podle něj též jasné, že evropští vedoucí představitelé chtějí získat jasnou představu o budoucím vývoji.

"Naše diskuse byla klidná a uměřená. Lídři chápou, že je potřeba určitý čas, aby se v Británii 'usadil prach', ale také čekají, že budou co nejdříve vyjasněny záměry britské vlády," řekl novinářům po jednání okolo půlnoci šéf Evropské Rady Donald Tusk.

Jasnou zprávou z dnešní večerní diskuse, nad kterou se také bude muset příští britská vláda zamyslet, je podle Camerona rovněž to, že Británie nemůže mít výhody členství v EU, aniž by na něj vynaložila náklady.

Cameron podotkl, že s prací na možných variantách nového uspořádání vztahů a jejich přínosech a nákladech může začít už jeho expertní tým. Z předložených možností si ale bude muset ten z jeho pohledu správný další postup pro jednání vybrat až nový ministerský předseda.

"Na konci vyjednávání bude jasné, jestli bude mít Británie stále přístup k jednotnému trhu. Je třeba, aby platila svoboda pohybu osob, zboží a služeb. Nebude možné, aby měla Británie přístup na jednotný trh, aniž by souhlasila s těmito svobodami," poznamenal například francouzský prezident François Hollande.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zdůraznil, že pro bývalé členy EU neplatí žádné automatické právo přístupu na jednotný trh a že o všem bude teprve třeba vyjednávat. Právě komise bude zřejmě z evropské strany za budoucí rozhovory odpovědná.

Britští voliči se minulý čtvrtek v poměru 52:48 vyslovili pro odchod své země z unie. EU ale odmítá začít s jednáním, dokud Británie formálně a v souladu s příslušným článkem lisabonské smlouvy neoznámí svůj úmysl z unie odejít. Poté budou mít obě strany dva roky na dojednání konkrétní podoby odchodu i podoby dalších vzájemných vztahů.

Až do faktického brexitu zůstává Británie plnoprávným členem Evropské unie, která ovšem tlačí na co nejrychlejší začátek rozhovorů. Nejistota o dalším vývoji v Londýně i v celé Evropě znervózňuje finanční trhy.

"Nemáme měsíce na meditaci, je třeba konat," podotkl Juncker. Podivil se, že hlavní osoby kampaně za britské vystoupení z EU zjevně neměly pro případ vítězství připravený žádný konkrétní plán.

Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je třeba jednat rychle a zároveň způsobem, který bude pojistkou stability. "Další krok je nyní zjevně na britské vládě, která musí aktivovat článek 50 (lisabonské smlouvy) a pak můžeme začít jednat. To je správná cesta jak se pohnout kupředu," řekl. Je podle něj třeba připravit se na složitá a nejednoduchá jednání, která by ale podle něj měla být vedena v přátelské atmosféře.

Podle německé kancléřky je nutné, aby se unie vyrovnala s novou situací. Novinářům Angela Merkelová řekla, že nyní nevidí způsob, jak by bylo možné britské rozhodnutí zvrátit.

Podle Camerona i Merkelové se úterní pracovní večeře nesla ve smutném a střízlivém duchu. "Naši partneři v EU jsou doopravdy smutní, že plánujeme z této organizace odejít," řekl britský premiér. Někteří jeho kolegové prý vypočítali okamžiky, které jejich země s Británií spojují. Český premiér Bohuslav Sobotka prý zmínil vlny emigrace československých občanů v letech 1948 a 1968.

Cameron také na noční tiskové konferenci zdůraznil, že ačkoliv lituje výsledku čtvrtečního referenda, nemá pochybnosti o tom, že bylo správné jej uspořádat.

Šéf komise Juncker ale před novináři odmítl interpretaci, že za výsledek brexitu může především ze strany EU nezvládnuté řešení imigrace občanů z východních zemí unie do Británie. Problém je podle jeho názoru důsledkem let či desetiletí, kdy britští politici EU neustále haněli a pomlouvali. "Nebuďte pak překvapeni, když vám voliči uvěří," poznamenal.