Jednotky armády bosenských Srbů se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily 7000 až 8000 Muslimů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.

Srbský premiér Aleksandar Vučić loni 11. července přijel na hřbitov v Potočari nedaleko Srebrenice na východě Bosny, aby se tam zúčastnil již 20. uctění památky obětí masakru. Vraždění při této příležitosti označil za strašlivý zločin a vyjádřil "žal a lítost nad oběťmi a hněv vůči těm, kteří tento ohavný zločin spáchali". Slovu genocida se ale vyhnul.

Vučić musel pietní akt nakonec předčasně opustit, když na něj začaly ze zástupu létat kameny. Památník Potočari pak bez incidentu navštívil znovu 11. listopadu.

"V Potočari není 11. července místo pro jednotlivce a představitele institucí, kteří popírají genocidu," řekl dnes Duraković televizi B92. "Ať změní postoj, existuje způsob, jak to udělat. Nicméně nevidím ochotu ke katarzi a usmíření," dodal.

Podle něj uzavření Potočari pro srbské představitele je reakcí na stížnosti rodin obětí, kterým se nelíbí, když je do areálu památníku dovoleno "vstupovat někomu, kdo veřejně popírá genocidu a minimalizuje ji".

Vučić na Durakovičovo vyjádření dnes reagoval smířlivě. "Přijímáme, že nejsme ve Srebrenici chtění. Rozumím všemu, co říkají, mají právo někoho tam nechtít," řekl podle B92.