Podle Ayraulta, který se dnes v Praze účastní schůzky ministrů zahraničí visegrádské skupiny (V4; ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Německa, není možné automaticky předpokládat, že Londýn dosáhne stejného postavení, jaké má vůči EU Švýcarsko. Bern, který není součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), se může na jednotném trhu podílet díky sérii bilaterálních smluv.

"Není to automatické. Je zde mnoho témat k diskusi. Nyní podle mě musíme zjistit, co přesně Británie chce," řekl Ayrault o švýcarském modelu. Protože Bern reguluje propojení svého trhu s tím unijním díky dvoustranným smlouvám, může si tak sám vybrat jen ty oblasti, o které má zájem.

Mnozí analytici ale odhadují, že Brusel již nebude chtít kvůli komplikovanosti vztahů podobné dohody s další zemí uzavřít, proto Londýn bude muset dojednat jiný model soužití, například ten norský. Norsko jako nečlenský stát EU neřeší přístup k jednotnému trhu bilaterální smlouvou, ale členstvím v EHP, podobně jako Švýcarsko se neúčastní rozhodovacích procesů EU, do kohezních fondů unie však obě země musejí přispívat. Oproti Švýcarsku má Norsko díky členství v EHP status pozorovatele v příslušných evropských agenturách.

"Precedens v Norsku je to, že aby mělo plný přístup na trh, musí platit poplatky, jaké státy odvádí Evropské unii, a také musí umožnit volný přístup na pracovní trh," řekl Noonan.

Podle Ayraulta se nyní Británie musí v první řadě rozhodnout, kdo ji zastupuje, aby rozhovory o odchodu z unie mohly dostat jasné obrysy.