"Summit se uskuteční v kritickém okamžiku. Vidíme stále agresivnější Rusko, které zastrašuje sousedy a násilím mění hranice," řekl Stoltenberg v narážce na ruskou anexi Krymu a podporu separatistů na východě Ukrajiny. "Vidíme také rostoucí extremismus a násilí na Blízkém východě a v severní Africe. Vidíme i problémy, které neznají hranice, jako je terorismus, internetové pirátství a šíření balistických střel," dodal politický šéf aliance. Zdůraznil, že NATO musí na tyto výzvy odpovědět, ale všechna alianční rozhodnutí mají obranný charakter.

"V této chvíli nevidím, že by Rusko představovalo jakoukoli hrozbu pro kteroukoli spojeneckou zemi, protože NATO je nejsilnější vojenskou aliancí na světě. Máme účinné odstrašující a obranné schopnosti. Ale ne proto, že chceme válku, nýbrž proto, že chceme, aby se válce zabránilo," citoval Stoltenberga list Gazeta Wyborcza.

Generální tajemník se také v dnešním projevu na varšavské univerzitě, který předcházel setkání s polským šéfem resortu obrany, vyslovil pro zlepšení vztahů a větší spolupráci s Ruskem. "Nechceme žádnou novou studenou válku. Nechceme nové zbrojní závody," zdůraznil podle agentury DPA. Dodal, že Severoatlantická aliance má zájem o dialog s Moskvou, která stále ještě může hrát konstruktivní úlohu ve světové politice.

Macierewicz k posílení východního křídla NATO upřesnil, že každý prapor pro Polsko a Pobaltí bude mít několik set až tisíc mužů. V těchto jednotkách by se síly aliančních zemí měly střídat. Doplňovat by je měly alianční síly velmi rychlé reakce, aby se v případě ohrožení mohly bezpečně přesunout do regionu a efektivně tam působit. Dohromady by mělo jít o sílu postačující k odstrašení potenciálního agresora. Místo dislokace aliančního praporu v Polsku se ještě vybírá.

Macierewicz před novináři rovněž naznačil, že zvlášť se jedná s americkými představiteli o tom, aby v regionu byla rozmístěna i těžká obrněná brigáda USA, která by měla od příštího roku posílit obranu východoevropských členů aliance.

Rusko již avizovalo, že na posilování sil NATO ve svém okolí odpoví do konce roku vytvořením tří divizí. Každá by měla mít kolem 10.000 vojáků.

Česko by se podle deklarace ministrů obrany visegrádské čtyřky ze schůzky v Liblici mělo spolu s Polskem, Maďarskem a Slovenskem podílet na vytvoření praporu, působícího příští rok v Pobaltí.