Dotazníky vyplnilo 4258 lidí, z nichž byli asi čtyři pětiny letošních maturantů. Nezájem uchazečů o pedagogické fakulty o práci ve školách je daný tím, že tyto školy nebývají první volbou. "Mnoho uchazečů si dává přihlášku na pedagogiku jako záchrannou možnost vedle například práv nebo ekonomie," uvedl tiskový mluvčí Scio Štěpán Pudlák.

Lidé, kteří jsou rozhodnuti učit, měli průměrně v testech studijních předpokladů percentil 38,7. Znamená to, že o něco více než třetina uchazečů měla v tomto testu horší výsledek než oni. Naopak největší studijní předpoklady prokázali uchazeči napříč fakultami, které by sice učení bavilo, ale živit se tím nechtějí. Jejich průměrný percentil měl hodnotu 54,6.

Mezi důvody, proč uchazeči o VŠ učit nechtějí, se vedle nízkých platů objevovaly také náročnost práce učitele a nemožnost seberealizace ve školách. Ředitel Scio Ondřej Šteffl upozornil, že důvod, proč se nejschopnější uchazeči nehlásí na pedagogické obory, nespočívá jen v platech. "Stát různými dalšími opatřeními čím dál více zužuje prostor pro kreativitu učitelů," doplnil. Například výuka matematiky se podle něj zaměří hlavně na přípravu na testy, ať už se jedná o připravované jednotné přijímací zkoušky nebo naplánovanou povinnou maturitu z tohoto předmětu.

Pokud by se nástupní plat učitele zvýšil na 30.000 korun hrubého, šly by učit dvě pětiny těch, kteří se učením živit nechtějí, ačkoliv by je to bavilo. Nyní je základní tarifní plat začínajících učitelů 21.530 korun měsíčně. Školské odbory i ministerstvo školství žádají pro příští rok zvýšení platů o 10 procent.