"Hudební soutěž Eurovize bude letos ve Stockholmu, ve Švédsku, které bylo první zemí EU v západní Evropě, která oficiálně uznala Palestinu jako stát," uvedl v dopise adresovaném Evropské vysílací unii (EBU) vysoký palestinský činitel Saíb Irikát, který působí i jako mírový vyjednávač. Dodal, že rozhodnutí EBU je naprosto neobjektivní a nepřijatelné.

"Vyzýváme k okamžitému odvolání tohoto ostudného rozhodnutí. Je rovněž nutné, aby se Evropská vysílací unie omluvila Palestině a milionům Palestinců po celém světě," uvedl Irikát.

Již dříve se ostře proti rozhodnutí EBU ohradila španělská vláda. Ta zdůraznila, že baskická vlajka je garantována ústavou, takže je plně legitimní, proto je Madrid připraven postavit se k její obraně. Španělské ministerstvo vnitra již také pověřilo španělského velvyslance ve Stockholmu, aby záležitost řešil.

Mluvčí Eurovize Dave Goodman se kritice brání. Prohlásil, že pravidla o používání vlajek nejsou zamířena proti žádné oblasti či organizaci.

Pořadatelé na seznam zapovězených vlajek zařadili nejen prapory radikálních organizací, jako je například hnutí Islámský stát, ale také regionální či náboženské standarty nebo vlajky členských států federace. Tolerované budou naopak duhové vlajky, které jsou symbolem hnutí homosexuálů či pacifistů, a vlajka EU.

Soutěž Eurovize se koná každý rok a v řadě evropských zemí je mimořádně sledovaná a populární. Loňský ročník přitáhl k televizním obrazovkám 197 milionů diváků z celého kontinentu. V Česku ale velký zájem nevyvolává, což bylo v minulosti důvodem, proč se ČR několikrát soutěže neúčastnila.

Letos bude Česko v této soutěži reprezentovat zpěvačka Gabriela Gunčíková. Již dříve se zúčastnila například skupina Kabát, Gipsy.cz, zpěvačka Tereza Kerndlové nebo loni Marta Jandová a Václav "Noid" Bárta. Už v roce 1968 se soutěže, tehdy nazývané Velká cena Eurovize, zúčastnil Karel Gott, ale jako reprezentant Rakouska.