"IS ukázal, že umí používat vyspělou taktiku útoku. Navíc vybudoval několik nových odnoží a stal se tak tou nejvýznamnější světovou teroristickou hrozbou. V posledních 15 měsících provedl řadu útoků i mimo své domovské území Iráku a Sýrie, o další se pokusil. Síla, kterou má ve světě, nyní přesahuje tu, jakou měla Al-Káida," řekl ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper.

Podle šéfa britské tajné služby GCHQ Roberta Hannigana je rozsah globálního teroristického nebezpečí bezprecedentní. "IS se od předchozí generace teroristických organizací, k nimž patřila i Al-Káida, liší tím, jak uchopil možnosti globální komunikace. A to jak k radikalizaci jednotlivců v cizích zemích, tak k plánování ambicióznějších centrálně řízených útoků, které jsou stále utajenější a obtížněji odhalitelné," řekl Hannigan.

Tajné služby podle Hannigana mají výhodu proti teroristům v tom, že disponují velkým množstvím dat, jejichž analýza může pomoci útokům zabránit. Šéf nizozemské rozvědky Robert Bertholee však zdůraznil, že aby tato výhoda našla uplatnění, je třeba posílit spolupráci tajných služeb. "Hrozba, které čelíme, je příliš velká. Potřebujeme zkombinovat své analytické kapacity, abychom ji mohli neutralizovat," řekl.

Clapper a Hannigan se shodli, že pokud mají rozvědky účinně bojovat proti terorismu, potřebují mít i důvěru veřejnosti. "Potřebujeme, aby veřejnost chápala, co děláme, a podporovala to," řekl Hannigan. Podle něj sice činnost rozvědek jako taková musí ze své povahy zůstat utajená, lidé by ale neměli mít dojem, že tajné služby jsou jejich nepřítelem, který se snaží prolomit jejich soukromí.

Bertholee zdůraznil, že tajné služby musí udržovat rovnováhu mezi zajišťováním bezpečnosti a respektováním soukromí. "Vždy se musíme ptát, zda je narušení soukromí přiměřené k tomu, jakou informaci to přináší, a zda by nebylo možné získat ji i jiným způsobem," řekl.