Istanbulská úmluva je první mezinárodní dohodou, která se problematikou násilí na ženách podrobně zabývá. Jejím cílem je nulová tolerance k těmto formám diskriminace a porušování lidských práv.

"Ratifikace úmluvy je v souladu se zahraničně-politickými zájmy České republiky, napomůže prevenci a potírání genderově podmíněného násilí na ženách a domácího násilí a posílí mezinárodní spolupráci smluvních stran v těchto oblastech," uvedlo ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě. "Vláda právě schválila přistoupení k Istanbulské úmluvě a přihlásila se tak k ochraně žen před všemi formami násilí," napsal na twitteru Dienstbier.

Hlasování o úmluvě ale nebylo jednotné. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) na twitteru uvedla, že proti hlasoval vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr zemědělství Marian Jurečka (oba KDU-ČSL). "Pánové zjevně nepochopili, o co vlastně jde, ale o to zarytěji jsou proti," uvedla Marksová.

Bělobrádek to odmítl, reakci Marksové považuje za zbytečnou. "Úmluva do České republiky nepřináší žádný instrument, který by pomohl tomu odpornému, což je násilí na ženách," míní. Vyslovil obavu z možností aplikace "genderové ideologie" v Česku.

Přistoupení k úmluvě si vyžádá některé změny českých právních předpisů, které prý ministerstvo stihne vládě předložit do konce června příštího roku. Parlament by poté mohl dostat dokument k ratifikaci do 30. června 2018.

Dokument zahrnuje i preventivní opatření, která mají násilí na ženách předcházet. Mezi ně patří zvyšování obecného povědomí o této problematice, podporování změn kulturních a sociálních vzorců ve společnosti, vzdělávání dětí o otázkách rovnosti mezi ženami a muži či zřízení léčebných programů, které pachatelům zabrání v opakování trestné činnosti. Oběti násilí mají mít k dispozici telefonní linky důvěry či azylová zařízení.

Úmluva platí od srpna 2014, podepsat ji bylo možné od roku 2011. Zatím se k ní připojilo 39 členských států Rady Evropy, zbývá jich osm včetně Česka. Z Evropské unie zatím k dohodě nepřistoupilo ještě Bulharsko a Lotyšsko.