Platí ale podle Stoltenberga, že i hybridní konflikt může být důvodem k aktivaci aliančního článku pět o kolektivní obraně.

"Je to něco, co ve skutečnosti sledujeme na mnoha různých místech z mnoha různých zdrojů, jak státních tak nestátních," poznamenal Stoltenberg. Kombinace civilních a vojenských hrozeb, otevřených i skrytých operací, propagandy a klamu podle něj přispívá k velké pestrosti způsobů, jak lze takový konflikt vést. "Proto musíme být připraveni odpovědět na nejrůznější ohrožení," řekl.

Alianční strategie má v této věci podle Stoltenberga tři pilíře: připravenost, odstrašení a obranu. Částí odpovědi proto podle něj může být zvýšení reakčních schopností sil NATO, aby dokázaly rychle reagovat na náhlou hrozbu, mohou to být lepší zpravodajské informace a orientace v situaci. "Klíčové mohou být speciální síly, ale také například vše, co děláme v oblasti kyberobrany," poznamenal.

Za důležitou má v tomto ohledu těsnou spolupráci NATO a Evropské unie, která také znamená kombinaci vojenských a civilních prostředků a postupů.

Sousloví "hybridní konflikt" se začalo výrazněji používat jako označení postupu Ruska na východě Ukrajiny. Moskva podle západních pozorovatelů tamní separatisty jednoznačně podporovala vojensky, ekonomicky i politicky, své přímé zapojení do bojů ale vytrvale popírá.

Dnes ale Stoltenberg v kontextu hybridní války připomněl i teroristickou hrozbu a činnost, kterou například organizace Islámský stát (IS) vyvíjí na internetu.