Na večerní tiskové konferenci šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová hovořila o dnešku jako o novém začátku, kdy se země EU, země na balkánské trase i státy v okolí válkou zničené Sýrie snaží nejrůznější části migrační problematiky řešit společně.

Setkání se dnes kromě ministrů zahraničí a vnitra států unie a zemí na Balkáně účastnily také jejich protějšky z Turecka, Jordánska a Libanonu a zástupci významných mezinárodních organizací.

V Turecku, které je členským státem NATO a dlouholetým kandidátem na členství v unii, se nyní nachází asi 2,5 milionu uprchlíků, v naprosté většině ze sousední válkou ničené Sýrie. Právě z Turecka se do unie vydávají statisíce lidí, nyní nejčastěji přes Řecko a právě přes Balkán dál na severozápad do Evropy.

Podle Mogheriniové se EU uspořádáním konference se zeměmi v regionu v žádném případě nesnaží svalit na ně hlavní tíhu odpovědnosti za osud migrantů. "Naopak, celá myšlenka je založena na partnerství, na společném převzetí odpovědnosti," řekla novinářům a vypočetla oblasti jako je pomoc uprchlíkům, ochrana hranic i boj s organizovaným zločinem a převáděči.

Turecko je v tomto ohledu klíčovou zemí. Summit EU v září slíbil výrazné zvýšení evropské finanční podpory zemi na pomoc se zvládnutím množství uprchlíků a také přijatá závěrečná deklarace dnešní rozsáhlé schůzky tuto otázku zmiňuje. Podle textu by se také měl ve třech zemích Blízkého východu například zlepšit přístup uprchlíků ke vzdělání či na pracovní trh.

Deklarace obsahuje i body týkající se humanitární, ale třeba též policejní a administrativní pomoci zemím na západním Balkáně. Zmiňuje navíc význam snah o diplomatické řešení příčin uprchlické krize, především Sýrii, i potřebu většího angažmá EU v zemích, odkud migranti do Evropy vyrážejí.

Český ministr Zaorálek novinářům řekl, že Praha by kromě deklarace samotné ráda viděla také konkrétní harmonogram pomoci. "Poskytujeme prostředky, za ČR jsou to tři miliony, zároveň nabízíme administrativní síly, technické vybavení," vypočetl ministr.

Mogheriniová dnes také připomněla, že dál pokračují rozhovory s Tureckem, kterému nedávno EU představila návrh akčního plánu. "Je to dialog. Nemáme recepty, které předáme a ty se musí přijmout, společně hledáme řešení," poznamenala šéfka diplomacie EU.

Evropská komise v září představila návrh celoevropského seznamu bezpečných zemí, tedy států, jejichž občané nemají v zemích EU nárok na azyl. Jsou na něm právě všechny balkánské státy, jejich zařazení na seznam je tak signálem například pro občany Kosova či Albánie, že cesta do Německa je zbytečná.

Se zařazením Turecka ale mají některé země EU velký problém, zmiňovány jsou útoky na svobodu tisku i konflikt s kurdskou menšinou, diplomaté tak okolo věci očekávají tvrdé jednání.

"Já bych se za toto řešení přimlouval. Budu se snažit posunout to tím směrem," řekl Zaorálek o možnosti Turecko na seznam napsat.

Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák dnes proto zmínil možnost zapsání Turecka na seznam jako bezpečné "tranzitní země". Tímto způsobem by tak zřejmě bylo možné do Turecka vracet z EU nelegální migranty ze třetích zemí.