Juncker, který velkou část svého projevu o stavu EU věnoval nynější migrační krizi, prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušné návrhy předloží komise na počátku příštího roku. Juncker také oznámil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl. Komise navrhla, aby byly na seznam přidány Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Srbsko a Turecko.

Redistribuci 40.000 žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé státy včetně Česka, jemuž bylo přisouzeno 1328 běženců, odmítly. Státy osmadvacítky se místo toho dohodly na dobrovolné pomoci, přičemž Česko nabídlo převzetí 1100 osob.

Nyní má Česko přijmout nově 2978 lidí, zatímco například sousední Německo 31.443, Slovensko 1502 a Rakousko 3640. Letitou výjimku v tomto ohledu ale mají Británie, Irsko a Dánsko, jichž se tak dělba netýká.

Juncker v projevu také odmítl obavy o existenci schengenského prostoru bez kontroly vnitřních hranic, které se objevují v souvislosti se současným přívalem uprchlíků. "Schengenský prostor za působení této komise rozhodně zrušen nebude," ujistil šéf EK.

Podle jeho slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie, které není možné ponechat svému osudu. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou unie.

Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Ve výčtu nejrůznějších exodů se zmínil mimo jiné o tom, že mnoho Maďarů v roce 1956 či obyvatel Československa po jeho okupaci v roce 1968 odešlo za komunistického režimu na Západ.

"My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč je právo na azyl jedním ze základních a nejvýznamnějších práv," zdůraznil šéf EK. Zároveň varoval, že situace v Evropské unii v současnosti není dobrá, neboť je v ní málo jednoty. "To se musí změnit," prohlásil.

Podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy jsou tato obviňování "strašně nešťastná" a výrazně zhoršují atmosféru, která v Evropě je. "My děláme to, co je potřeba, nabízíme šanci těm, kteří chtějí přijít. Tady se ale bavíme o posouvání lidí po Evropě, kteří sem nechtějí," řekl dnes novinářům. Podotkl, že všech šest desítek Syřanů, kteří v Česku požádali o azyl, azyl získalo.

Juncker dnes připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. "Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?" prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.

Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22.000 uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.

Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím ve výši 1,8 miliardy eur (asi 38,7 miliardy korun).

Novinářům později Juncker řekl, že po rozhovorech s některými šéfy vlád získal dojem, že nyní jsou návrhům Evropské komise nakloněni více, než tomu bylo ještě před několika měsíci.