"Evropská unie musí jednat rozhodně a ve shodě se svými hodnotami," uvedl Hollande v prohlášení po telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "Ti muži a ženy se svými rodinami prchají před válkou a pronásledováním. Potřebují mezinárodní ochranu," citovala agentura Reuters z prohlášení.

Dokument, který palác francouzského prezidenta zveřejnil, vyzývá ke sjednocení standardů. Ty mají posílit evropský azylový systém, zajistit návrat odmítnutých migrantů do zemí původu a poskytnout potřebnou podporu zemím, ze kterých běženci pocházejí a kterými při cestě na Západ procházejí.

Tento záměr již ve středu ohlásili šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier a jeho kolegové z Francie a Itálie Laurent Fabius a Paolo Gentiloni. "Žádný příliv uprchlíků nemůže být důvodem pro katastrofální humanitární podmínky, jejichž svědky jsme byli v uplynulých týdnech. Proto potřebujeme v Evropě jednotné azylové řízení, společné instituce a společné standardy," uvádějí ministři v materiálu, který odeslali vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federice Mogheriniové.

Ministři také požadují vytvoření účinných nástrojů pro vracení uprchlíků, kteří nemají nárok na azyl, do jejich zemí původu. Podle nich by EU měla vytvořit společný seznam zemí, které jsou považovány za bezpečné a jejichž občané azyl nemohou získat.

Šéfové německé, francouzské a italské diplomacie v dokumentu také znovu apelovali na "spravedlivé rozdělení" uprchlíků mezi unijní země. K tomu dnes opětovně vyzvala i německá kancléřka Angela Merkelová, která je na návštěvě Švýcarska.

"... vnější hranice překračuje příliš mnoho uprchlíků, takže nemůžeme nechat Itálii či Řecko, aby to samy vyřešily," řekl Merkelová. "Když říkáme, že Itálii a Řecko nemůžeme s tímto úkolem nechat na holičkách, tak to zároveň nemohou být samotné tři země, Švédsko, Rakousko a Německo, kterým se lví podíl přenechá," uvedla.

Kancléřka také dodala, že řešení musí být spravedlivé a solidární a že Německo je díky své hospodářské síle připraveno k přijetí svého dílu odpovědnosti. Švýcarská prezidentka Simonetta Sommarugaová, která s Merkelovou jednala, řekla, že myšlenku společné evropské azylové politiky podporuje. Zároveň nabídla Bruselu švýcarské zkušenosti, které by se pro EI mohly stát vzorem. V této souvislosti připomněla, že Švýcarsko přistupuje k běžencům podle jednotných standardů a v rámci švýcarských kantonů je přerozděluje podle dohodnutého klíče.

Proti možnému zavedení kvót se ale staví východní část EU. "Kvóty přistěhovalce nezastaví a nezabrání tomu, aby umírali v nákladních autech nebo v lodích," řekl deníku Bild slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Zkušenosti z azylového řízení navíc podle něj ukazují, že běženci nechtějí na Slovensku zůstat, ale chtějí pokračovat do Německa, Švédska nebo Británie.

Proti kvótám se v Bildu vyslovili i ministři zahraničí Litvy a Lotyšska. "Povinné kvóty problém neřeší," řekl deníku litevský ministr Linas Linkevičius. "Chceme pomáhat těm, kteří se bojí o život a prchají před válkou, ale ne těm, kteří prostě jen chtějí lepší život," doplnil.

Evropskou azylovou politiku kritizoval také maďarský premiér Viktor Orbán v komentáři pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Evropští politici jsou nezodpovědní, pokud vyvolávají v migrantech naději na lepší život a motivují je tak, aby se všeho vzdali a riskovali svůj život na cestě do Evropy," napsal Orbán.