"Jsme připraveni v rámci občanské společnosti, neziskového sektoru a samozřejmě církví spolupracovat na tom, abychom se prioritně zaměřili na uprchlíky před radikálním islámem, před Islámským státem," řekl Bělobrádek. Ti neutíkají kvůli své ekonomické situaci, ale kvůli násilí, poznamenal šéf lidovců.

Zároveň nehrozí jejich radikalizace, protože jsou nepřáteli islámských radikálů. Jejich přijetí je podle Bělobrádka cestou jak být solidární a zároveň si neudělat problémy do budoucna. "Na svou loďku můžeme přijmout jenom tolik trosečníků, aby se loďka nepotopila s námi," řekl. Vicepremiér dodal, že vzhledem k nízké porodnosti v Česku, by mu nevadilo, kdyby se tito uprchlíci rozhodli v České republice zůstat.

O přijetí uprchlíků bude ve středu jednat vláda. Bělobrádek očekává, že půjde řádově o stovky běženců. Stejný počet v neděli zmínil i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), jehož ministerstvo zpracovává pro vládu návrh. Konkrétní číslo nechtěl dnes přiblížit, počká až na jednání vlády. Totéž řekl ČTK ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. "Měli bychom se v zásadě blížit tomu číslu, které už bylo veřejně diskutováno, tedy 1800 a méně uprchlíků," upřesnil Dienstbier. Dodal, že integraci takového počtu cizinců Česká republika bez problémů zvládne. "Ta čísla, o kterých se bavíme, nejsou vůbec taková, že by s nimi Česká republika měla mít sebemenší problém," předpokládá ministr.

Hnutí ANO se bude podle místopředsedkyně Jaroslavy Jermanové ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ptát, jestli se budou posilovat hlídky na hranicích, jakou kapacitu pro uprchlíky Česko může nabídnout a jestli bylo jednáno s lidmi z oblastí u českých uprchlických táborů.

Místopředseda vláda Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že uprchlický problém považuje ze největší ohrožení Evropy. Řešení mají hledat společně EU, USA, Rusko, Čína i třeba Saúdská Arábie. Zapojit by se měla i OSN. Jedním z nástrojů by mohl být speciální fond na budování uprchlických táborů mimo Evropu. Babiš by přivítal i vojenský zásah proti pašerákům lidí. "Je potřeba asi uzavřít schengenský prostor a zařídit, aby do Evropy neplynuli nekontrolovaně uprchlíci," řekl Babiš.

Vrcholní zástupci členských států unie se dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40.000 uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Unijní státy přijmou také 20.000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Povinné kvóty navrhované Evropskou komisí odmítli.

Přijímání uprchlíků se bude ve čtvrtek řešit na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra členských států EU v Lucemburku. Chovanec chce na jednání jet s návrhem, o kolik běženců se Česko postará. Hodlá mluvit i o dalších aspektech uprchlictví. "Chceme slyšet, co bude s ochranou hranice, chceme slyšet, jestli si ty lidi budeme moct vybírat. Jestli je budeme moct vracet, pokud je naše bezpečnostní složky vyhodnotí jako vysoce rizikové," řekl ministr.

Česko by podle Bělobrádka mělo být také připraveno na případnou imigrační vlnu z Ukrajiny, u které by se Česká republika, na rozdíl od běženců z Asie či Afriky, mohla stát cílovou zemí. "Měli bychom je přijmout s otevřenou náručí," řekl s tím, že má Česko mnoho zkušeností s Ukrajinci jako s pracovitými a slušnými lidmi.