Hlavními body pondělních rozhovorů bylo řešení problémů v oblasti telekomunikací, energetiky, ale i citlivé téma vytvoření společenství srbských obcí v Kosovu a řešení sporu o volný průjezd přes most, který rozděluje severní, převážně srbskou část Kosovské Mitrovice od jižní části obývané Albánci.

Za kosovskou stranu se rozhovorů účastnil Isa Mustafa. Dohodu o normalizaci vztahů po komplikovaném jednání parafovali v dubnu 2013 v Bruselu tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaçi. V květnu pak dojednali plán realizace této dohody, k níž dospěli pod tlakem Evropské unie, která normalizací vztahů podmiňuje další přibližování obou zemí k unii.

Klíčovým problémem je status Společenství srbských obcí (SSO), s jehož ustavením se počítá. Má ho tvořit devět obcí, kde Srbové tvoří většinu populace. Čtyři z nich, nejvíce odbojné proti kosovským úřadům v Prištině, jsou na severu. Srbové chtějí co největší autonomii SSO, což však albánské vedení Kosova rozhodně odmítá připustit, protože nechce entitu připomínající Republiku srbskou v Bosně.

Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku poté, co tato bývalá jihosrbská oblast byla od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal životy asi 10.000 lidí, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad na ni reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat.