Pět velmocí s právem veta v Radě bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Čína, Francie a Británie) a Německo usilují o omezení kontroverzního íránského jaderného programu. Rámcovou dohodu se podařilo vyjednat na počátku dubna ve švýcarském Lausanne. Konečnou dohodu by měly mocnosti s Teheránem uzavřít do konce června. Na dnešní schůzce v rakouské metropoli se setkaly mimo jiné americká vyjednávačka Wendy Shermanová a zástupkyně Evropské unie Helga Schmidová.

Pochybnosti o možnosti uzavřít dohodu do konce tohoto měsíce se vyrojily v souvislosti se zdravotním stavem dvou stěžejních postav jednání - amerického ministra zahraničí Johna Kerryho a jeho íránského protějšku Mohammada Džaváda Zarífa. Kerry si v neděli zlomil nohu při pádu z kola, Zaríf byl později hospitalizován s těžkým ischiasem. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Marie Harfová ale uvedla, že si je jistá, že Kerry se zúčastní všech naplánovaných jednání.

Harfová dnes rovněž uvedla, že "nastane problém", pokud Íránci do 30. června nesníží zásoby nízko obohaceného uranu, z kterého je možné získat obohacením materiál na výrobu jaderných zbraní, na množství požadované v dohodě z listopadu 2013. Zároveň ale vyjádřila naději, že Teherán svůj závazek dodrží.

Írán musí na základě dohody uzavřené v listopadu 2013 a obnovené následující rok každých šest měsíců snižovat zásobu nízko obohaceného uranu na maximální množství 7650 kilogramů. Podle listu The New York Times ale Teherán v posledních měsících své zásoby spíše zvyšoval.

Na základě rámcové dohody z Lausanne musí Teherán nakonec redukovat své zásoby na pouhých 300 kilogramů nízko obohaceného uranu.

Cílem konečné dohody, jíž se velmoci s Íránem pokusí uzavřít do konce června, je rozptýlit obavy Západu, že íránský jaderný program by mohl být zneužit k výrobě jaderné bomby. Írán tuto možnost dlouhodobě popírá. Jeho jaderný program prý slouží pouze mírovým účelům. Výměnou za íránské ústupky budou zrušeny hospodářské sankce, kterým země nyní čelí.