Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele dosáhl předloni v Bratislavském kraji 184 procent průměru EU, což znamenalo šestou příčku v EU. Bratislava a okolí tak předčila například Prahu nebo Stockholm.

"Bratislavané nechápou. S těmito silnicemi, veřejným prostranstvím nebo čistotou? Jsme příliš malé území, s mnoha celostátními firmami, s málo obyvateli, na které se přepočítává HDP a parita kupní síly ale na ceny celého Slovenska. Výsledkem je umělé číslo, které neodráží realitu Bratislavy," napsal Nesrovnal na svém blogu.

Bratislavané si v diskusích na internetu často stěžují například na špatný stav silnic, zanedbané veřejné plochy, neudržovanou zeleň či na divoké parkování aut.

Primátor Bratislavy uvedl, že příjmy slovenské metropole, která má přes 400.000 obyvatel, jsou výrazně nižší než například příjmy Brna. Zatímco každý obyvatel bratislavského regionu odvede podle něj do státního rozpočtu na dani z příjmů v průměru asi 300 eur (přes 8200 Kč), stát do kraje prý vrátí jen asi šestinu této sumy. Jiné kraje prý naopak dostanou více peněz.

"Protože v důsledku nereálného výpočtu se Bratislava a její region počítají mezi nejbohatší evropské regiony, je vyloučena z čerpání většiny evropských fondů. Výjimkou je částečně veřejná dopravní infrastruktura. Na školy, veřejná prostranství, silnice, parky a jiné veřejné investice můžeme zapomenout," tvrdí Nesrovnal, jenž v loňské přímé volbě šéfa bratislavské radnice překvapivě porazil úřadujícího primátora Milana Ftáčnika i herce Milana Kňažka.