Podle agentury APA se polské oslavy konce války, na které své kolegy pozval polský prezident Bronislaw Komorowski, setkaly v západní Evropě jen s malým ohlasem. Na ceremonii totiž bude zastupovat Německo někdejší prezident Horst Köhler a Franci ministr obrany Jean-Yves Le Drian, přítomen nebude ani rakouský prezident Heinz Fischer.

Z evropských hlav států účast naopak přislíbili vedle Zemana také prezidenti Ukrajiny Petro Porošenko, Rumunska Klaus Johannis, Bulharska Rosen Plevneliev, Chorvatska Kolinda Grabarová Kitarovičová, Litvy Dalia Grybauskaitéová, Estonska Toomas Hendrik Ilves a Kypru Nikos Anastasiadis. Přijet hodlá také slovenský premiér Robert Fico.

Ceremonii na Westerplatte bude ve čtvrtek předcházet konference na téma dědictví druhé světové války. Na ní budou spolu s politiky diskutovat historici, mezi kterými podle listu Gazeta Wyborcza nebudou chybět Američané Norman Davies a Timothy Snyder, Rus Jurij Afanasjev, Němec Stefan Troebst či Polák Andrzej Paczkowski.

Rozhodnutí Polska uspořádat oslavy konce evropských bojů druhé světové války současně se slavnostmi v Moskvě vyvolalo v únoru diplomatickou roztržku mezi Ruskem a Varšavou. Náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin polský postoj označil za nemotorný pokus zpochybnit výsledky války i roli Moskvy jako vítěze.

Kvůli ruskému přístupu k ukrajinské krizi většina západních státníků odmítla zúčastnit se v Moskvě hlavní části oslav, tedy sobotní vojenské přehlídky. Tu původně zamýšlel z čestné tribuny sledovat Zeman, později ale své plány změnil. V Moskvě sice bude, ale defilé se nezúčastní, večer se pak sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Baltský poloostrov Westerplatte považuje Polsko za symbol svého vzdoru proti nacistické invazi, která oficiálně začala 1. září 1939 časně ráno palbou německé bitevní lodě Schleswig-Holstein na tamní vojenské zařízení. Jeho posádka poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila.