Atény podle deníku Ta Nea tvrdí, že zatímco MMF nemíní ustoupit zejména z požadavků na další snížení důchodů a na uvolnění pravidel pracovního trhu, Evropská komise klade důraz na potřebu vysokého primárního přebytku státního rozpočtu a odmítá odpisy dluhů, přičemž je prý vstřícnější ohledně zmírnění "tvrdých reforem" v oblasti důchodů a zaměstnávání.

Podle Ta Nea tak řecká vláda hází odpovědnost za rýsující se slepou uličku v dosavadním vyjednávání na věřitele a uvádí, že "nelze dělat žádné kompromisy". Atény také dodávají, že odpovědnost spočívá výhradně na zmíněných institucích a na jejich neschopnosti se dohodnout mezi sebou.

Vláda v Aténách rovněž oznámila, že se vzhledem k dané situaci rozhodla odložit záměr předložit parlamentu balík reforem, vycházejících vstříc požadavkům věřitelů. Místo toho předloží poslancům plán na období po skončení nynějšího mezinárodního programu úvěrové pomoci, který vyprší v červnu. Součástí parlamentního rokování má být i návrat na finanční trhy a otázka "financování rozvoje" země.

Podle agentury AFP řecký parlament dnes schválil zákon, na jehož základě se bude moci vrátit do zaměstnání na 4000 státních zaměstnanců propuštěných v rámci úspor. Práci dostane i 6000 uchazečů o státní službu, jejichž přijímací řízení bylo předtím zmrazeno. Krok, který je v rozporu s požadavky mezinárodních věřitelů, schválilo 157 poslanců vládnoucí levicové formace SYRIZA a jejich koaličních partnerů ze strany Nezávislí Řekové. "Návrh zákona je vzdálen neoliberálním logikám. Je to první náznak reformy sociálního charakteru," pochvaloval si náměstek ministra pro reformu státní správy Jorgos Katrugalos. Celkem řecká vláda plánuje ještě letos vrátit do státních funkcí 11.000 až 15.000 osob.

Politický sekretariát SYRIZY podle listu To Vima v dnešním prohlášení zdůraznil, že vláda, jež získala mandát lidu v lednových volbách, neustoupí od svého odmítavého postoje vůči požadovaným úsporným opatřením ze strany věřitelů. V dokumentu se dále tvrdí, že většina řeckých občanů nezávisle na sympatiích k politickým stranám současnou vládu podporuje.

Podle deníku Kathimerini se v nejnovějším průzkumu veřejného mínění pro televizí Skai vyslovilo 55,5 procenta dotázaných pro setrvání v eurozóně i za cenu uzavření nové dohody s věřiteli o úvěrové pomoci, kterou by nutně provázelo pokračování politiky tvrdých úspor. Zachování evropské měny podporuje přitom 53,5 procenta voličů formace SYRIZA a 92,5 procenta hlavní opoziční konzervativní strany Nová demokracie.

Silně zadlužené Řecko se kvůli nedostatku hotovosti potýká s hrozbou platební neschopnosti. Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z tohoto programu ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Několik řeckých ministrů, včetně šéfa financí Janise Varufakise, dnes navštívilo několik evropských metropolí, včetně sídla Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu nad Mohanem, ve snaze získat alespoň část ze zmíněných 7,2 miliardy eur, jakožto odměny za dosažené dílčí pokroky ve vyjednávání. Podle agentury AP ale pokroky nejsou podle všeho vnímány jako dostatečné, aby věřitelé s tím souhlasili. Navíc doposud dávali najevo nechuť sedmimiliardový balík začít rozdrobovat.

MMF dnes uvedl, že na dubnovém setkání ministrů financí eurozóny v lotyšské Rize neprosazoval rozsáhlé úlevy při splácení řeckého dluhu, jak podle něj informovala některá média. Šéf evropského oddělení MMF Poul Thomsen ale podle něj tehdy jednacím stranám řekl, že čím více se budou dohodnutá opatření vzdalovat původním závazkům z roku 2012, tím vyšší bude potřeba dodatečného financování a úlev při splácení dluhu, aby byl dluh Řecka udržitelný, citoval z prohlášení MMF list The Wall Street Journal.