Volby jsou velkým oříškem pro agentury zkoumající veřejné mínění. Poslední čtyři měsíce předvídají rozdíl mezi konzervativci a labouristy jen ve výši jednoho procentního bodu. Podle dnešního průzkumu společnosti Survation by labouristé získali 34 procent hlasů a konzervativci 33 procent. Z průzkumu společnosti Populus dnes vítěz nevzešel, obě hlavní konkurenční strany by podle něj získali 34 procent hlasů. Respondenti oslovení agenturou Ashcroft naopak přisoudili volební vítězství s 32 procenty hlasů konzervativcům. Labouristé v této anketě získali o dva procentní body méně. V úvahu je přitom třeba brát tříprocentní statistickou odchylku.

Povolební rozložení sil bude tedy pravděpodobně záležet na tom, jaké spojence si obě hlavní strany najdou. Podle komentářů například Cameronovi hrozí, že i v případě vítězství může nakonec vládnout koalice vedená labouristy. Těm slibuje podporu skotská formace SNP, která podle anket může získat až 59 křesel.

Dalšími politickými silami, které mohou být pomyslným jazýčkem na vahách, jsou liberální demokraté a Zelení. Liberálové jsou v dosavadní koalici s konzervativci a průzkumy jim předvídají osm procent hlasů, zatímco levicovým Zeleným šest procent. S protievropskou stranou UKIP, která přitom asi skončí na třetím místě se ziskem kolem 14 procent hlasů, nikdo do koalice nejspíš nepůjde. Mnozí ji označují za krajně pravicovou.

"Labouristé mají o trochu lepší pozici," je přesvědčen analytik Andrew Hawkins z agentury ComRes. "Miliband má větší šance (vládnout), protože má více potenciálních partnerů," vysvětlil Laurence Stellings z ústavu Populus. "Volební počty nejsou nakloněny konzervativcům," přitakává vedoucí agentury YouGov Peter Kellner. Podle jeho kolegy Joea Twymana čeká Británii "penaltový rozstřel mezi labouristy a konzervativci".

Například zakladatel sázkařského webu politicalbetting.com Mike Smithson ale vyzývá k opatrnosti, protože volební boj o 650 poslaneckých křesel bude mít v jednotlivých okrscích specifický průběh a nemusí odrážet průzkumy. Milionář, podnikatel a bývalý místopředseda Konzervativní strany Michael Ashcroft, který se zaměřuje na místní průzkumy, dokonce soudí, že celostátní průzkumy jsou jen "náladovou hudbou" pro kampaň.

Hlavními tématy kampaně se staly ekonomika, zdravotnictví a přistěhovalectví. Osmačtyřicetiletý Cameron se může chlubit, že ekonomická bilance jeho pětiletého působení může vzbuzovat závist evropských partnerů. Míra nezaměstnanosti je jen 5,6 procenta a hospodářský růst byl loni 2,8 procenta. Levicové opoziční strany ale zdůrazňují, že se v zemi současně prohlubuje propast mezi bohatými a chudými a že je třeba skončit s utahováním opasků. Oba tábory se naopak více méně shodují, že je nutné více investovat do státního zdravotnictví a omezit přistěhovalectví.

"Převládající pocit u veřejnosti je nuda," zhodnotila průběh kampaně politoložka Kate Jenkinsová z Londýnské ekonomické školy (LSE).

Zahraniční komentáře si všímají toho, že v kampani zvlášť nezaznívalo téma Evropské unie, přestože v případě dalšího vládnutí konzervativců by bylo možná ohroženo setrvání Británie v unii. Cameron pod tlakem nacionalistického křídla své strany a sílícího vlivu UKIP totiž slíbil Britům, že v případě znovuzvolení uspořádá referendum k dalšímu členství země v EU. Výsledek takového plebiscitu je přitom nejasný. Miliband varoval, že odchod země z EU by byla "katastrofa".