Volební účast dosáhla podle nedělních údajů 95,1 procenta. Podobný výsledek se očekával, v předchozích volbách v dubnu 2011 získal Nazarbajev zhruba 96 procent hlasů. Kazašské prezidentské volby mezinárodní pozorovatelé nikdy neuznali jako svobodné a spravedlivé.

Kritická byla i dnešní zpráva pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kazašští voliči měli podle ní jen omezenou možnost výběru kandidátů, protože skutečná opozice v Kazachstánu neexistuje a svoboda projevu je omezena.

"Zvolený prezident a jeho politická strana ovládají kazašskou politiku a důvěryhodná opozice v zemi není," uvedla v prohlášení Cornelia Jonkerová, která vedla misi evropských pozorovatelů. "Voliči neměli skutečnou možnost výběru kandidátů a svoboda projevu byla vystavena významným omezením, stejně jako působení novinářů," uvedla šéfka mise OBSE.

Početné týmy pozorovatelů vyslaly do Kazachstánu i organizace působící v postsovětských zemích, zejména Moskvou ovládaná organizace Společenství nezávislých států. Jejich členové shodně konstatovali, že volby byly demokratické a proběhly řádně podle kazašských zákonů.

Opozice do volebního souboje nevyslala žádného svého kandidáta. O zbytek hlasů se podělili dva další uchazeči o prezidentský post. Komunistický kandidát Turgun Syzdykov a odborářský předák Abilgazi Kusainov ale byli považováni za stoupence čtyřiasedmdesátiletého Nazarbajeva.

Do klání o post budoucí hlavy státu se původně přihlásilo sedmadvacet zájemců, většina z nich ale souboj s Nazarbajevem buď sama vzdala, nebo neprošla tvrdými úředními testy. Hlavním z nich byla zkouška z kazaštiny jako státního jazyka, jehož znalost není v mnohonárodním státě samozřejmostí.

Nazarbajev se podle pozorovatelů drží u moci nedemokratickými zákony, potíráním opozice a miliardovými zisky z prodeje těžebních práv. Mnozí západní investoři však považují jeho znovuzvolení za záruku budoucí stability, která se opírá i o pečlivě udržovaný náboženský smír a výrazný růst životní úrovně řadových Kazachů. Kazachstán má dobré vztahy se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, ale také se Spojenými státy a s Evropskou unií.