Nazarbajev podle odhadů získal 97,5 procenta hlasů, zatímco dva ostatní kandidáti dostali méně než jedno, potažmo méně než dvě procenta. Volební účast činila 95,1 procenta.

Kazašská agentura Kazinform hovoří o senzaci. V kazašské metropoli Astaně už podle agentury DPA propukly oslavy za účasti vítěze. "Věřím, že Kazaši budou hlasovat pro stabilitu v našem státě, a podpoří tak politiku, kterou země dosud sledovala pod mým vedením," řekl dnes dobře naladěný Nazarbajev, když v Astaně vhodil do urny svůj hlasovací lístek.

Podobný výsledek se očekával. Kazašské prezidentské volby mezinárodní pozorovatelé nikdy neuznali jako svobodné a spravedlivé. V předchozích volbách v dubnu 2011 získal Nazarbajev zhruba 96 procent hlasů.

Opozice do volebního souboje nevyslala žádného svého kandidáta a oba další uchazeči o prezidentský post, komunistický kandidát Turgun Syzdykov a odborářský předák Abilgazi Kusainov, jsou považováni za stoupence čtyřiasedmdesátiletého Nazarbajeva.

Do klání o post budoucí hlavy státu se původně přihlásilo sedmadvacet zájemců, většina z nich ale souboj s Nazarbajevem buď sama vzdala, nebo neprošla tvrdými úředními testy. Hlavním z nich byla zkouška z kazaštiny jako státního jazyka, jehož znalost není v mnohonárodním státě samozřejmostí. Nazarbajev zkoušku zdárně složil.

Nazarbajev se podle pozorovatelů drží u moci nedemokratickými zákony, potíráním opozice a miliardovými zisky z prodeje těžebních práv. Mnozí západní investoři však považují jeho znovuzvolení za záruku budoucí stability, která se opírá i o pečlivě udržovaný náboženský smír a výrazný růst životní úrovně řadových Kazachů.

Kazachstán má dobré vztahy se sousedními velmocemi Ruskem a Čínou, ale také se Spojenými státy a s Evropskou unií.